Starší dotaz #2686

Dobrý den, potřeboval bych nutně poradit, týká se to nešťastné lásky. zhruba před rokem jsem se strašně zamiloval do jedné holky(spolužačky)…jenže ta holka se už dříve zamilovala do jiného kluka mimochodem mého kamaráda a spolužáka (chodíme všichni 3 do stejné třídy). Ten kamarád jí ale nechce a ona je z toho už hodně dlouho špatná. Já jsem jí jednou zeptal jestli by jsme mohli být víc než jen kamarádi a ona že asi ne. Hrozně jsem se z toho sesypal. Zhoršil jsem se ve škole, ve sportu a vůbec ve všem co dělám. Také jsem se změnil jako člověk. Musím se přiznat, že jsem jednu dobu pil hodně alkohol, ale po čase mi došlo, že se tím nic nevyřeší. No ale zpět k tomu co se stalo…potom co mi řekla NE jsme spolu chodili po škole ven atd. což jsem vůbec nepochopil proč se mnou tráví tolik času když mě nechce? Nedokážu se smířit s tím že budeme jen kamarádi a to mě strašně děsí. Proto jsem udělal i pár hloupostí, které bych nejradši vymazal. Omluvil jsem se jí za to a ona to příjmula, ale já vím, že se to nemělo stát a hrozně mě to mrzí. Ale čas šel dál a všechno se zase začalo vracet do normálu. Chodili jsme spolu ven, na diskotéky prakticky každé odpoledne jsme trávili spolu. Dokonce jsem jí koupil náhrdelník k narozeninám. Já začínal dostávat pocit, že je to na dobré cestě a že by z toho mohlo něco být, jenže opak byl pravdou. Ona zřejmě necítí to co já. Sice mi psala, že už je to zase jako dřív, ale není. Pořád žiju s tou myšlenkou, že jsme jen kamarádi a to je fakt děsný. Zkoušel jsem se s ní nějak o tom bavit o naší situaci, ale ona nechce. Takže to řeším převážně s jejími kamarádkami. Poslední měsíc se spolu vůbec nebavíme..už to prostě nezvládám je to pořád dokola. Nejdřív mi to sice nevadilo a tak jsem si říkal, že konečně to bude dobré, ale po čase jsem dostal zase ten strašný pocit beznaděje a smutku. Její kamarádky mi říkali, že je jí to líto, že jí to mrzí že se nebavíme i předtím mi říkala, že mě nechce ztratit jako kamaráda a že mě má ráda, ale ne tak jako já ji, že jsem hodnej atd. Já už nechci nebo spíš nemůžu začít se s ní zase bavit. I když je to teď horší než kdy dřív…strašně mi chybí. Nevim jak dál zvažuju už opravdu vše..:( Děkuju za radu :)