Starší dotaz #2693

Dobrý den,mám dva měsíce nového přítele a žárlím:) nejsem si jistá zda oprávněně nebo ne,je to hodně atraktivní muž, takže jakmile někam jdeme je neustále středem divčí společnosti,a já nejsem právě nejsebevědomější člověk a v těhle situacích si neveřim,nicméne se snažim ovládat,jenže minulý víkend se stala taková zvlástní situace,víte když spolu někam jdeme snažim se nějak nevzbuzovat u něj žárlivost,protože vim ,že je to nepríjemné,takže jsem se vzdy držela trochu zpátky a pokud mne někdo vyzve k tanci řeknu "ne děkuji nechci" a vlastně je to pravda nějak se mi ani nechce tancovat s někym jiným….ale jak je to ze strany mužů,nejsem člověk který by někoho omezoval a tak,takže pokud chce s někym tancovat překousnu to,ale minule jsem si odběhla ani ne na minutu a už tam tacoval s atraktivní prsatou blondýnou,což je pro "neprsatou brunetu" jako jsem já velký sousto,nevim jestli to bylo v mé hlavě nebo to tak vážne bylo, ale tohle byl takový tanec typu "za pet minut si te odvedu do postele" :) po naší konfrontaci se mi omlouval, že ji jen sahnul na zadek,ale pro mne to bylo nekonečné osahávání zadku, ztráta smyslu pro realitu , zapnutí dolního radaru a zapomenutí že jeho "láska" stojí vedle,mám taky trochu pocit, že se mne snažil vyprovokovat, vzhledem k tomu jak se celý večer vyvíjel,nicméne jsem stropila monstrozní žárlivou scénu ,odešla jsem domu ale on sel zamnou v ten moment jsem ho, ale vážne nechtela videt a poslala jsem se ho velice neslušnými vyrazy pryč,nicméně zamnou přišel a bylo videt ,že je mu to hodne líto,ale me to pořád nehraje,pokud mám někoho rád nesahám druhým na zadky a nelituju pak toho,zajimalo by mě co si o tom myslíte,jsem z toho znechucená a porád mám ten obrázek pred sebou a nevim jak to brát,jsem člověk ,který raději odejde než trpí tohle,ale zárověn nechci být k němu nespravedlivá a už vubec se nechci chovat jako žárlivá hysterka,kdy je žárlivost oprávněná? a co si myslet o lidech kteří zámerně žárlivost vyvolávají?