Starší dotaz #2752

mela jsem hodne drsne detstvi a od toho se odvijel i muj dalsi zivot,ated mi pripada ze jsem na konci nasla jsem si rpritele ktery je stejny jak muj otec a to jsem nikdy nechtela a co vic kvuli strachu ze zustanu sama jsem kvuli nemu odesla ze zamestnani,odstehovala se do jineho mesta,opustila kamarady,zname,rodinu a ted jsem jen s nim a jeho rodici uz prez rok mam ho rada jenze tim jak me od vseho odriz tak uz se nemam kam vratit ted jsem na nem zavisla chci jen radu jak mam dal takhle prezivat prece nemuzu ve 30 zit tak prazdny zivot snazim se alspon o dite abych tu nebyla sama ale to se taky nedari pritel je sice porad semnou ale to je malo bydlime v male vsi na samem konci jsou tu obcas jen chatari takze ja sem jen s nim a jeho rodici a uz mi z toho hrabe uz mame ponorku dost se hadame a ja jsem porad neprijemna a bez nalady kdyby tady alspon byla prace tak bych nebyla jen doma ale tak je kazdy den to same jen my dva a jeho rodice chci to tady zvladnou mam ho rada ale nevim jak to tak jeste dlouho vydrzim