Starší dotaz #2804

Dobrý den, chtěla bych poradit ohledně vztahu mezi mými rodiči a mým přítelem. Jsme spolu už skoro rok, věc se má tak, že se se mnou přítel jednoho ráno rozešel s tím, že si myslel, že ho nemiluju. Prostě si sbalil kufry a jel, byla sobota a naši byli doma, takže všechno slyšeli. My jsme si to pak s přítelem vyřešili, jsme spolu a jsme šťastní. Moji rodiče ho ovšem už tolik neberou. Jak k nám přijel po tomto incidentu, naši si ho posadili ke stolu a začali rozebírat, proč to udělal a jak to mezi námi je. Pak mamka řekla, že je fajn, že jsme si to vyříkali. Ale viděla jsem, že si to nemyslí. následně jsem byla u svého přítele na SLovensku a ona mi psala mail, žesi nemyslí, že je to ono, že to sním budu mít těžké atd. On si to bohužel přečetl, protože byl vedle mě. a od té doby odmítl k nám jezdit, že už naše nemá rád, že si myslí, že chtějí, abych se s ním rozešla, že ho to mrzí, ale že už k nám prostě nikdy nepojede. Když jsem to řekla doma, rodiče se strašně rozčílili a řekli, že je rozmazlený a že nedokáže vzít svoje chyby, že oni ho mají rádi a chtějí ať k nám jezdí, ale že se chová jak malé dítě. no atak to je, že já jsem jako mezi mlýnskými kameny. snažím se přítele přesvědčit, ale ten se akorát naštve, když mu něco řeknu, že prý už se rozhodl. Mamka taky neuzná svou chybu a nedokáže pochopit, proč sem on jezdit nechce. Celé je to složitější o to, že máme vztah na dálku a tak jsem te´d pouze já ta, která jezdí za přítelem. mám před sebou ještě dva roky vysoké a tak možnost sestěhování zatím nepřichází v úvahu. Strašně se tím trápím, nechci si vybírat mezi rodiči nebo přítelem. Nevím jak dál. DOma o něm skoro nemůžu mluvit, aby mamka zase nenadávala a s přítelem o tomto taky ne. Poradíte mi, co mám dělat? Mockrát děkuji