Starší dotaz #2880

Dobrý den. Je mi 16 let. Mám takový problém a nevím jak jej popsat, občas mě chytají takové záchvaty. Tečou mi slzy, jsem v křeči, nejsem schopna normálně mluvit a když je to možné jak jsem i co nejvíc schoulená dohromady. Mám pevně zaťaté pěsti a neskutečnou potřebu něco rozbít. Občas se i koušu do rukou nebo do čehokoliv co je "po ruce". Mám postiženou, mladší, sestru, pořád mluví, ale hlavně monotónním hlasem. Naše vztahy nejsou ideální. Někdy cítím, že mě to chytne kvůli ní, když jsem s ní moc dlouho a pořád ji slyším. A pak se mi to stává ještě kvůli škole, ani ne před písemnou z těžkého předmětu, leč z předmětu, kde se třeba musím naučit 8 stránek A4. Hlavně, co mě samotnou překvapilo, včera mě to zase popadlo, tentokrát z toho, že mi můj rok a půl starý bratr shodil (mám okolo nástěnky na zdi u stolu přilepená světýlka – vánoční řetěz) světýlka a nástěnku. Sice ano, chápu, je malý a navíc ta světýlka ani nefungovala, ale neskutečně mě to naštvalo. Někdy mám i depresivní a sebevražedné nálady, ale to s tím většinou nesouvisí (že se tyto dvě skutečnosti minou). Přičemž mě toto chytá od 3. ledna tohoto roku, když jsem neměla přítele, měsíc na to sem začala s jedním chodit (a on je dokonalý vážně, není to žádný cucák v mém věku, jsem si teď po třech a půl měsíce co jsme spolu jistá na 98% že on je ten pravý) a stejně se mě to drží dál. Prosím o radu, nevíte o co by mohlo jít, či nějakou radu, jak to vysvětlit rodičům co se děje a jak se mají v takovéto situaci zachovat? Děkuji moc, vážím si vaší pomoci :)