Starší dotaz #2898

Dobrý den,ráda bych Vás požádala o Váš názor nebo radu, jak zvládát problémy v rodině, resp. s mou sestrou.S manželem se nám narodil VELMI TĚŽCE postižený syn,bylo to naše 1. miminko a bylo to strašné zklamání,šok a hrůza.Prošli jsme si s ním peklem.V rodině podpora nebyla vůbec žádná,rodina rozhodla, že si malého musíme vzít domů,ale my s manželem se rozhodli jinak a malého umístili do ústavu.Rodina se s námi od narození malého až do jeho umístění přestala bavit nebo nás naopak psychicky vydírala, aby dosáhli svého.Nedosáhli a malý byl umístěný.Po tom všem jsme se rozhodli s manželem se vzít a rozhodli jsme se, že na svatbě chceme být jen my dva – bez rodiny.Když při nás nestáli ve zlém,proč by měli v dobrém.Moje maminka toto rozhodnutí přijala a nakonec se s námi začala opět bavit, ale sestra se kompletně zatvrdila, a to i vůči mamince,že nás také nebojkotuje a komunikuje s námi.Za to, že se sestrou nehraje její hru na náš distanc.Sestra s maminkou normálně komunikuje, ale jezdí si k ní jenom pro peníze,jen ji využívá-jakoby ve stylu:když nejsi se mnou,tak ať z tebe vytěžím,co se dá.Na všech kolem jí přestalo záležet.Hrozně mě to trápí.Navíc,kdykoliv se mnou sestra musí komunikovat, používá velmi bolestivé "ťafky",např. říká,že se v životě nebude stýkat s někým,kdo nechtěl vlastní dítě a tak ho "odložil".Každá takováto její "ťafka"jde skutečně do živého a hrozně mě zraňuje a narušuje moji jakous takous psychickou rovnováhu.Sestra řve i na mého manžela,což mě trápí hrozně moc,protože je to nejhodnější člověk na světě,který při mě stojí vždycky.Prosím poraďte mi, jak chování sestry zvládat,aby se mě nedotýkalo.Mám někdy tak strašnou chuť ji zbít,aby si uvědomila,jak moc nám ubližuje.Děkuji předem.