Starší dotaz #3039

Dobry den mam z prvniho manzelstvi dva syny. Kdyz jim bylo 15 a 17 rozvedli jsme se s manzelem. Bydleli jsme v dome ktery jsme postavili. Deti se mnou do 1+1 odejit nechteli meli svoje zazemi.Odesla jsem do jineho mesta o par km ale stykali jsme se. Meho druheho manzela od zacatku respektuji. Mam straslive vycitky svedomi ze jsem deti spatne vychovala coz se projevilo tim ze jeden syn uz dlouho nepracuje 37 roku nema pratele pritelkyni domluvila jsem mu psychologa ale nic se nezmenilo. Bydli porad u sveho otce ktery se znova oznil a ma svoje dalsi dite. Neplati najem nic. Druhy syn sice do prace chodi ale rovnez ma problemy nadelal si dluhy a ted zadluzil dum ktery byl spolecne nase jmeni s prvnim manzelem. Jelikoz jsme ho na nej prepsali.Vsichni bydli v jedom dome. Kluci mezi sebou taky nekomunikuji. Ani jeden z nich s otcem normalne nekomunikuje jen po sobe vsichni rvou a nadavaji si. Ani prvni manzel neni bez dluhu ziji ze dne na den nic jsem si z manzelstvi neodnesla vse jsem tam nechala synum jsem mnohokrat s mym druhym manzelem pomohla ale nebylo to k nicemu. Syn me vycita ze jak jsme ho vychovali takovy je. Chodil na stredni skolu tu nedodelal nicim nejsou a me utrapi. Delam si vycitky a ziju s nima celych dvacet roku. Mam nejhodnejsiho a nejslusnejsiho muze jakeho si muze zena prat. Zijeme slusne a ja si vycitam ze neco mam a moji synove ne. Co rozhovor se synem to propad. Vubec me neuznava a presto je me lito ze nikoho a nic nema a zije jak zije. Kdyz mu rikam ze ublizuje nejvice sam sobe tak me rekne ze jsem vse zavinila ja. Ale nerespektuje nikoho. Mam o nej strach. Jak jsem psala neni tam zadna komunikace jen rvani a nadavky. Ke mne si nadavky nedovoli ale nenavidi me a cim vice se trapim tim mam vetsi pocit ze mu to snad dela dobre.Bojim se telefonu jestli se tam nepobili atd. Muj manzel je velmi trpelivy ale vidi me neustale ubrecenou smutnou. A pritom me dela co me vidi na ocich. Muj dalsi problem se ted rozrostl je me 57 roku prisla jsem o praci navic me propustila kamaradka s kterou kamaradime rodiny 20 roku. Nema na me penize asi ji to taky nebylo mile ale ted se ani jedna nezvladame chovat asi normalne. Nekomunikujeme jsem z toh v soku. Kamaradka vyresila svuj problem a chce mit ted klid. A ani ja nevim co bych rekla. Jsem velmi akcni ale sehnat praci je temer nemozne. Mam pocit ze toto uz neunesu. Rady at se soustredim na neco jineho atd jsou sice hezke ale realita je jina a ja nechci sedet v byte od rana do vecera sama a nic nedelat nebo si cist a jine veci.asi me ani poradit nemuzete ale musela jsem to napsat.