Starší dotaz #3060

Dobrý den.Mám neustále pocit,že,když se stane něco špatného ,tak za to můžu já.Jednou jsem dětem pořídila malého ptáčka(andulku) a on po týdnu umřel a já si to neustále dávám za vinu,že jsem se o něj nepostarala dobře a že kvůli mě umřel.Je to strašný pocit.Pak ,když šel syn do první třídy,tak hned druhý den jsem mu zapoměla z lednice do tašky dát svačinku a když jsem pro něj do školy přišla,tak strašně brečel a,když jsem se ho zepltala,proč brečí,tak odpověděl,že neměl svačinu a všichni prý jedli,jen on nejedl.Ten strašný pocit mého selhání jsem snad ani nezažila.Bylo mi to neskutečně líto a synka obzvlášt.Nevím vůbec,jak s těmi pocity,které prožívám naložit.Někdy mám i sebevražedné myšlenky,že jsem úplně na nic a co tady na tomhle světě dělám?Hrozně bych chtěla pomáhat starým a nemocným lidem,ale hodím se vůbec na tuto práci?Nebudu na tom ještě hůř?Já mám stále pocit,že když udělám něco blbě,tak to musím strašně moc vykompenzovat tím,že někomu pomůžu,budu potřebná atd..Já nevím,hned mě i všechno rozhodí,dojme,rozesměje…..(ale toto mám už celý život,jako kdyby mi puberta ani neskončila :-) ) a to mi je už přes 30. Ted,co bydlíme v paneláku s lidma,který nám posílají anonymi do schránky za blbosti,tak je to se mnou ještě horší.Chci svůj život změnit,ale nevím jak.Děkuji Vám za radu.