Starší dotaz #3106

Dobrý den milá poradno, mám na Vás dotaz ohledně mě samotné. Chtěla bych se zeptat zda by jste mi poradily zda je dobre s mým problémem nekoho navštívit a popř. koho nebo stačí jen abych se vyrovnala s realitou. Na potřetí text co jsem ted napsala mažu pač je toho tolik co me trapi, že nevím jak to ve zkratce napsat. Tak snad uz ted. Mám manžela s kterým žiju v Praze. Před rokem se nam narodila dcerka, která je od mala hodne aktivni, zezačátku porad jen plakala i třeba 4 hodiny v kuse potom hodina klid a potom dále ani moc nespala,byla jsem z toho zoufala,nevedela jsem kudy kam a vse se to ve me zacalo hromadit, nyní je dcerce rok,jiz 2 mesice chodi a jak pisu je aktivni clovek se od ni netrhne. Když manzel prijde domu nemam na nic naladu dokonce ani na nej ne, vysvetluji mu ze jsem na dcerku uplne sama ze jsem sni každý den zavrena doma, krome procházek, ze mi ji nikdo na hodinku nepohlida abych mohla delat něco uzitecneho. Naše rodice bydli 120 km od nas a jezdi sem strasne malo.Nyni mam poslední dobou hrozne pocity, porad jen a jen placu, v noci se mi zdaji osklive sny, jsem unavena, prijde mi ze me manzel vůbec neposloucha když mu rikam ze takhle nejsem štastná a jak rikam nemam naladu ani na nej. Miluji ho a i svoji dcerku,ale proste nezvladam sve problémy, vse se na me hrne. Vsichni chteji abych radila ja jim, zatezuji me svými problémy a ja ty sve dusím v sobe a pak doma placu. To same se s manželem hadame kvůli jeho tatínkovi, je na nej dost poutany a ja už na to nejak nemam na vše sílu. Se vším bych nejradši sekla i s manželstvím. Nemam si skym popovídat. Manželovi se svěřit nechci. mela jsem težké dectví i predesly vztah a nevím zda to na me není nejak podepsane. Někdy si říkam že jsem hrozná matka. Ale přitom si myslím že nejsem že dcerka ma ode me vsechnu lásku,spoustu toho umí, je vesela,spokojena,ale dost aktivni, že dá celkem zabrat. Ale mám i pocit že nejsem hezká,že jsem ušmudlaná maminka. :-( Prosím poradte