Starší dotaz #312

Dobrý den. Je mi 27 let, jsem 4 roky vdaná, máme tříletou dceru a v listopadu čekáme další přírůstek. Na manžela hodně žárlím, má takovou práci, kdy musí často odjíždět pryč i na noc nebo není doma celý den. Hodně mě to trápí a samozřejmě jsem se dopracovala k tomu, že ho podezírám kde a s kým je. Už stačí jen maličkost a ihned ho napadám. A když ho nemám po ruce, tak se samozřejmě užírám představami a vymýšlím další a další scénáře, kdy a jak mohlo k nevěře dojít. Už jsem odporná sama sobě, ničí to náš manželský život, hádky jsou skoro na denním pořádku – o čemkoliv, ale hlavně to ničí mě. Přála bych si nebýt taková, mít zase zpět svoji hrdost a klid. Snad to změní zaměstnání, ale to mě čeká až za nějaký rok. Jak se ovládat do té doby? Pomáhá, když jsem zaneprázdněná – nemám čas přemýšlet. Ale časem k tomu stejně sklouznu zpět a znovu se trápím. Má to vliv i na naší dceru, nervozní matka není to nejlepší. Často křičím. Je toho hodně, potřebovala bych nějaký záchytný bod, na kterém bych mohla pracovat. Nějakou jistotu, že je konečně něco správně. Děkuji za odpověď.