Starší dotaz #3191

Po 30 ti letém manželství s jedním dospělým dítětem 24 jsem si našla chlapa o 20 let mladšího než jsem já.Manžel po přestěhování z panel.domu-kde jsem myslela že je to stresem se stal ještě horším než byl myslím že trpí stihomamem a částečnou schizofrenií pokud to lze.O mém vztahu ví a dává mi to řádně najevo byla to ode mě forma úniku.Mám pochybnosti o budoucnosti s takovým mladým chceme společně koupit domek a odstěhovat se nemá kde bydlet myslím že je to u něho z nutnosti sice tvrdí že mě miluje ale je komplikovaný měl ošklivou nehodu a byl 1/2 roku v komatu určitě má občas zatmění nebo nevím jak bych to nazvala já ho bezmezně miluju až se toho děsím asi jsem se na starý kolena zbláznila zkusím do toho vztahu jít odstěhovat se na jaře pokud se mi to povede a risknout to třeba mi ještě pár let vyjde problém je že si s mou dcerou nerozumějí připadá mi to jako tahanice o mě co vy na to?Dcera tvrdí že mě jen využívá ale není to proto že by visela na otci na ni je odporný jako na mě nebo že by žárlila to se mi nezdá.Tady asi rada těžká.Děkuji za každou vzdát se ho nechci čekala jsem že mě to přejde ale nejde to.Známe se od srpna tohoto roku a od prvního setkání jsem byla naprosto ztracená.