Starší dotaz #321

Dobrý den, potřebovala bych poradit (ale to bych asi jinak nepsala, žeJ). Jsem se svým manželem již 10 let (tři roky jako manželé), ale před měsícem se stalo něco co náš vztah změnilo od základů. Byla jsem 14 dní služebně mimo (nebylo to poprvé) a po mém návratu můj manžel ztratil o mne jakýkoliv zájem. Nemluví se mnou a když už tak pouze ryze praktické věci týkající se nákupu nebo oprav na domě a to ještě takovým tím „úžasně“ naštvaným hlasem. Jakmile však přijdou jeho kamarádi (nebo stačí aby mu zavolali) je samý vtip, legrácka……Nemluvě o sexu, ten se stal tabu v naší domácnosti. Nevím co se doma stalo během těch 14 dní a on mi to nechce říct. Ať se ho zeptám na cokoliv, odpoví, že žádný problém není a že vidím problémy tam kde nejsou….ve finále naše debata končí tím, že já jsem paranoidní. Abych pravdu řekla jsem už hrozně unavená, stres v práci, stres doma….. Po mém návratu jsem udělala obrovskou chybu svého života, vlezla jsem svému manželovi do telefonu a našla sms od přítelkyně našeho kamaráda, kde mu psala, že ji chybí (můj manžel), že ho má ráda a že musela svého přítele poslat pryč, aby mu to mohla napsat. Nedokážu vám popsat jak jsem se v tu chvíli cítila a ani nedokážu popsat stud, který cítím pokaždé když si vzpomenu, že jsem narušila jeho soukromí, ale stalo se a já to nejsem schopná vzít zpátky (a nechci to brát zpátky kvůli tomu co tam bylo, ale že jsem to udělala). Nicméně jsem se svého manžela na to zeptala a řekl mi, že s ní nic nemá (ačkoliv ona po něm „jede“). Věřím mu. Sice mu už třikrát od té doby volala o půl druhé ráno (vím to, protože manžel spal a já viděla jméno na displeji) a také vím, že si spolu dopisují (manžel mi to řekl sám od sebe), ale i přesto mu věřím. Možná teoreticky by byl schopný mne podvést, ale nevěřím, že by podvedl svého kamaráda se kterým chodí na tenis a na pivo. Nevím zda změna souvisí s tím, že jsem narušila jeho soukromí, i když jsem se mu omluvila (vím, že to není mnoho, ale víc toho stejně udělat nejde) nebo zda za těch 14 dní zjistil, že je mu beze mne lépe (ale na služební cestě jsem nebyla poprvé) nebo zda dostal strach, protože před mým odjezdem jsme začali (oba dva) mluvit o dítěti, protože baráček máme takřka hotový a mně bude brzy 30. Jedno, ale vím určitě, mi dva nežijeme spolu, ale vedle sebe. On si plánuje své volno beze mne, neptáme se mne zda tam či onam chci jet s ním, prostě mi oznámí: jedu tam a tam, ten a ten den a je na mne zda pojedu s ním nebo zůstanu doma. A i když už se náhodou na něčem dohodneme, své plány klidně změní podle své nebo kamarádovi potřeby a mne to jenom oznámí. Nechci přijít o svého manžela, ale tak nějak již nemám sílu bojovat o tento vztah. Prosím poraďte nebo mi aspoň řekněte názor nezaujatého člověka na tuto situaci. Předem mockrát děkuji. Veronika