Starší dotaz #3219

Dobrý den, napíšu stručně jak jsem proplula životem a jak žiji ted. dětství hezké, puberta byla v neharmonické rodině, mládí a po matuře bezdomovec, potom práce v night clubu. Je mi 28 a celé mládí jsem měla zkažené díky tomu, že mi rodina jak se říká zavřela dveře před nosem… jen tak, protože jsem se špatně učila a neuklízela… teď mám super přítele máme svůj byt , máme před svatbou, mám skvělou tchýni a tchána, ale nemám děti. Zase nedobrovolně- dvakrát jsem potratila z duvodu nedostatečně vyvinutého plodu, ted snaha o těhotenství ale zatím nic. Jsem unavená životem, nechci sedět v práci u počítače, ale chci vyloženě stát za plotnou a vychovávat děti a vařit a uklízet manželovi..jenže tento sen je mi upírán už od 25ti let co jsem poprvé otěhotněla. Každý měsíc si myslím, že jsem těhotná a nejsem. Furt o tom mluvím a každý se mi už směje. Jsem stále unavená, nemám elán do života, směji se na prázdno. mám akné, střevní potíže a psychicky jsem na 100 let. Pomuže už tady vlastně nějaká psychologie?