Starší dotaz #3269

Dobrý den. Na začátku bych chtěl popsat stručně svou minulost a současnost a pak mé pocity. Jsem adoptovaný jedináček, který spíše sloužil doma jako popelka. Vcelku celý život mě někdo zotročoval (byl sem s pěti sourozenci,ale vše sem musel dělat sám, nákupy, uklízení atd..), ve škole urážky typu žid, lupy, špatné oblečení. Po škole jsem odešel na vojnu (pěstouni mi vyhodili veškeré věci z minulosti), takže sem se vrátil a z holou zadnicí jsem odešel do světa. Vždy jsem rád s lidmi komunikoval, jen s děvčaty to nebyla žádná sláva (rodiče mi vše zakazovali a pak mi zase říkali, že jsem bukvice, když nemám žádnou holku. Bohužel holky sem měl, ale ze strachu jsem se s nimi málo stýkal). Nicméně dnes jsem to dopracoval na zručného informatika, mám manželku (romku) a 2 dcery. Žena je spíše domácí typ, pracuje jako uklizečka, a v životě se nezabývala žádnými životními cíli. Před rokem jsme koupili domeček, čímž sem si splnil sen a žijeme společně v domečku. Na vojně i po jsem kouřil marihuanu a párkrát vyzkoušel LSD a extázi. Nicméně již delší dobu mám problém s lidmi komunikovat. Cítím, že jsou neupřímní, vytahují se a přitom vyjde, že to dělali špatně. Já nemám moc náturu je sekýrovat, nebo jim říct co si o nich myslím cítím to jako ohrožení mého pracovního místa. Již v minulosti mi ukončili pracovní poměr, z důvodu, že jsem moc ambiciózní. Od té doby nějak lidem nevěřím, mám nechuť se s nimi bavit o čemkoli jiném než pracovní náplni. S ženou si také rádi v sexu hrajeme, tedy spíše já. Máme různé pomůcky, latex atd.., a mne to velmi přitahuje. Žena ale na toto moc není, stále mne zhazuje, že jsem úchyl. Mám také rád anální hrátky, a rád bych vyzkoušel sex s jiným bi párem. Kdykoliv ale po hrátkách si připadám velmi provinile, a ať jdu kamkoliv a slyším slova teplý, nebo něco podobného, dostanu různé tiky, zadrhávání vět, a nervozitu, že se toto jakkoliv vztahuje na mne. Tyto pocity následně rozcházím 1-2 týdny. ženy mně velmi přitahují, ale jelikož sem ženat a ženu mám rád, nechci ji podvádět. Nemyslím si že jsem homosexuál, spíše bi, ale nevím jak se s tím vyrovnat. Šíleně mě to omezuje v práci, neustále jako-by poslouchám co si povídají ostatní a v podtextu stále slyším pomluvy na mou osobu. tyto pocity mám téměř všude, v restauraci, při nákupu, na procházce. Mezi lidmi jsem raději bez nálady, s kamenným obličejem. V minulosti jsem byl i několikrát napaden a policie to neřešila, jednou dokonce napadli i přivolanou policii. Připadám si v životě beznadějně. Nemáme žádné přátele, ani příbuzné, s ženou se pohádáme i kvůli maličkostem. Stále cítím jak kdybych byl středem pomlouvačné pozornosti. Už přicházím i k pocitu z práce odejít. Pracovat ale člověk musí a já pracuji rád. Prosím nevíte jak mi pomoci? Děkuji