Starší dotaz #3291

Dobry den. Muj dotaz se tyka samozrejme vztahu. Mozna potrebuju otevrit oci, nebo dostat poradnou facku, aby se mi to srovnalo v hlave. S pritelem zijeme v Nemecku uz dva roky, tri roky jsme spolu. Je to moje prvni velka laska, moc si ho vazim a obdivuju. Presto existuji v nasem vztahu problemy. Dokazeme se pohadat jako psi. Naposledy vcera kvuli neuklizenemu neporadku jsem vybuchla ja, nacez odezvou mi byl hystericky rev zakonceny trochou nasilnickeho chovani (trhl se mnou a vzal me za vlasy :-()…mame oba dva narocne zivoty, hodne stresu v praci, plus ja k tomu jeste dodelavam nemecky kurz, takze jsem momentalne ne moc casto doma. Pritel to tezce snasi, rozhodl se, ze na dovolenou, na kterou jsme meli jet spolu, ale ja momentalne nedostanu dovolenou, jede sam..ok, rozdychala jsem to. Jediny den, kdy jsem mela volno, jsem stravila uklizenim a varenim…a druhy den prijdu vecer domu a jak kdyby tam vybuchla bomba, tak jsem taky vybuchla…Vim, ze hadky procistuji vzduch a nekdy dokazou byt uzitecne, ale my se vzdycky pohadame, pak on rekne, at mu dam pokoj a zmizi na tri dny…ja pak doma sama sedim a bulim a vycitam si, jaka jsem nesnesitelna, pak prijde a po chvili je vsecko v pohode..V posledni dobe na me zacina byt agresivni, ne nejak velmi, ale stejne jsem z toho vseho vystrasena a zmatena…Vim, ze nejsem dokonala a spoustu si toho delam sama…ale potrebuju slyset asi nazor nekoho jineho na to, abych si to sama srovnala v hlave, jestli to ma jeste smysl lepit zas dohromady, nebo se zkusit postavit na vlastni nohy…Miluju ho, nechci bez nej zit, ale trapime se navzajem