Starší dotaz #330

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu. Jsem 3 roky vdaná a s manželem máme 2,5 letého syna. Náš vztah tedy trvá něco přes tři roky. Měli jsme bezproblémové manželství až do dne, kdy na naše dveře zaklepal exekutor. O dluhách mého manžela z dřívejšího podnilání jsem do té doby neměla tušení. Na mé otázky týkající se naší fin. situace manžel reagoval tím, že začal " více pracovat" a tím došlo k prvnímu oddálení. Od té doby jezdil domů víceméně na víkendy.Uzavřel se do sebe a se mnou téměř nic neřešil. Po třech měsících jsem zjistila, že má milenku. Říkala jsem si, že u ní jen hledal útěchu a rozhodla se mu odpustit.Přesto jeho vztah doteď trvá a pravděpodobně ho neukončí. Když jsme spolu,fungujeme jako "rodina", ale vím, že si denně píší a že ji navštěvuje. Byla to pro mě rána z čistého nebe a na rozchod se necítím připravená. Jde mi také o syna,ikdyž vím, že by kontakt rozhodně neztratili. Chci se zeptat, jaký máte na setrvání v tomto vztahu názor. Manželovi vyhovuje, že nic nemusí řešit, prostě si přelétá z jedné na druhou. Synovi odchodem od manžela vezmu nejen otce, ale i fin. zázemí, které mu jako samoživitelka těžko poksytnu takové, jako má dosud.Děkuji za odpověď. M.