Starší dotaz #3326

Dobrý den. Muj problém je že nemám kamarády. Nemám se komu svěřit se svými myšlenkami a tak. Mám pár známych ale když už myslím že se mužu otevřít, toho člověka to vubec nezajíma. Někdy mi přijde že jsou pocity něco za co se mám stydět,aspoň tak mi to dokazují lidé. Že když jsem smutná, mám si to nechat pro sebe protože je to moje blbost. Ale to není správne že? Je hodně vecí které ostatní dokáži v pohodě přežít ale mně to zraňuje ale taky se dovedu radovat z maličkostí co jsou pro lidi běžné. Chtěla byt být šťastná sama ale cítim že mi chybý nejaká lidská duše co by mně chápala. Myslím že z toho upadám do deprese a bolí mně že se mně ani nikdo nezeptá jak se mám,když sem jedné známe řekla jestli si s ní nemužu promluvit tak řekla že nemá čas,nemá právě náladu a takové věci.