Starší dotaz #3398

Dobrý den. Je mi 17 let za pár dní 18 .. A přijde mi že celý můj život nemá smysl, že by pro mě bylo lepší nežít. Vše začalo když sem byl dítě.. Rodiče se mi nevěnovali tak jak jjjsem si přál vlastně neměli čas a ani náladu. Vždy tu byl můj problémový bratr, neustále se hádal s rodiči a dělal problémy.. Když mi bylo 9 let den co den celých 7let se rodiče hádali s mým bratrem a mezi sebou , občas si něco ventilovali i na mě .. Každy den jsem ráno vstal a neslyšel nic jiného než nadávky, když jjjsem přišel domu ze školy zase se hádali. Byl jjjsem v neustálím stresu z toho co se děje. Řekl bych že sem díky tomu neměl žádné dětství když vidím jak se chovají kluci mého věku a jak já .. Přijdu si tak o 10 , 15 let napřed.. Musel jjjsem dospět už jako malé dítě , byt soběstačný.. Ve škole mě pro mou odlišnost šikanovali a vyřadili z kolektivu, protože jsem prostě nezapadal .. Vše se mi jen komplikovalo, začal sem přemyšlet o smrti, o sebevraždě , přemyšlím o ní i teď občas to vidím jako jediné možné vychodisko … postupem času sem si uvědomil že jsem gay. To byl další problém… Když sem to v 15cti řekl své matce , trvalo jí to dlouho než se mi znova podívala do očí.. Byl jjjsem pro ní zzzklamaním , to mě posunulo jestě víc dolu , a ja se citil čím dal huř… Měl jjjsem 2 partnery.. Poslední vztah trval 1/2 roku , ale v životě jsem nikoho tak nemiloval , skončilo to pred par tydny a ani s tím se už nedokažu vyrovnat.. Nevidím ve svém životě smysl.. Bude mi 18 ale nechovám se tak , i když bych chtěl , jsem jiný než ostatní, nezapadám … Už nevím ani co mám dělat.. Vstanu jdu do školy , ze školy domu, doma přemyšlím o životě … Musel jjjsem v sobě potlačit vše co jsem chtěl a co jsem citil abych nezhoršoval ty problémy, co byli (jsou) s bratrem… Musel jjjsem byt bezproblémový.. Od svých 15let až do teď neustale přemyšlím o životě a o smrti… Přijde mi, že ja už jjjsem davno mrtvej , nevidím ve svém životě smysl ani důvod…