Starší dotaz #3406

Dobrý den,ráda bych Vás poprosila o radu,jak mám dál žít a neužírat se myšlenkami na manželovu nevěru, která se stala před 6 lety. Když jsem tenkrát nevěru zjistila hrozně mě to zasáhlo a měla jsem velký strach o naší rodinu,vše dobře dopadlo,manžel neváhal a ujišťoval mě že o nic nešlo a jak říkal flirt kde k ničemu ani nedošlo utnul.To bylo asi to co jsem chtěla slyšet a v co věřit a žili jsme si hezky dál..Po 2 letech mi manžel řekl že se potkali a že její nabídku na návštěvu odmítl.Bál se že vše vím. Ve mně se probudila detektivní mrcha,začala jsem si domýšlet,spojovat a pátrat,jí jsem kontaktovala,ne sprostě,jen s přáním že až bude mít rodinu že jí přeju aby její život zpestřila nějaká podobná jí. To se jí dotklo a rozepsala se o tom jak si s mým mužem užívali,ale stále jsem měla pocit že to píše tak aby si zcela mého muže nerozházela,závěr byl že pracuje v erotickém privátu a o vztah nešlo. Můj muž když se napije tak někdy moc mluví a já si pak lecos dopátrala:-( Skutečně dělá na privátě,ale vím že tam bylo víc,psali si tenkrát a volali několikrát denně a zpětně si uvědomuju jak manžel býval do noci v práci,chodil sám na dlouhé nákupy atd…hnus..Spali spolu,dokonce jí koupil prstýnek když kupoval mně a to když mi ten můj dával tak říkal že je dodatečně zásnubní,po 10 letech manželství..a prý to tak opravdu myslel. … Jenže kde je pravda. Navíc skutečně navštěvuje erotické priváty za účelem erotické masáže,dřív bych to brala jako + že se vyřádí a neohrožuje to rodinu,ale když si pak s nima buduje vztahy a několikrát si i hledal partnerku za účelem sexu na netu…. Mě to ničí připadám si pak hnusná,sex si taky moc neužiju,jak můžu konkurovat mladejm bezdětnej slečnám? Přemýšlím často i o rozvodu,ale to není moc jednoduché,máme 2 malé děti,jsem na manželovi fin závislá a taky máme mnoho společných fin.závazků,hyp.počínaje. Mám ho ráda,děti taky a starší se obává rozchodu,vnímá už naše hádky a ví že se to děje že se lidé rozcházejí.Ale hlavně mám pocit že by to můj hlavní problém ani nevyřešilo.Je to strašlivá zášť a to že jsem mu vlastně vnitřně nedokázala odpustit a užírám se těma myšlenkama a stále hledám,nevím ani co. Nejradši bych asi chtěla,ale vlastně nechci to s ním probírat,po tolika letech. Vždyť to už snad hraničí s posedlostí.. Chci zapomenout na to hnusné a být dál bezva manželka jakou jsem dle slov mého muže byla,já se snažím,ale co se stalo mě asi změnilo,a k čemu mi to vlastně bylo,když mě vesele podváděl… Chci se z toho vymanit a pak bez zášti rozhodnout co dál..Myslím ale že to sama nezvládnu…Co dělat,chystám se Vás oslovit osobně,sbírám odvahu,co ml pomůže? Děkuju….