Starší dotaz #3527

Dobrý den, je mi teprve 18 a možná jsou to vše jen nějaké pubertální výlevy, ale už asi 2 roky trpím hrozným pocitem vnitřní samoty. Jsem často unavená, nedokážu se pořádně na nic soustředit a do ničeho se mi nechce. Nevím co s tím.. A v posledních několika měsících se to všechno ještě zhoršuje, protože jsem se rozešla s přítelem do kterého jsem stále beznadějně zamilovaná, ale vůbec se v něm nevyznám. Když jsem byla s ním všechno se zlepšilo, ale teď.. I po našem rozchodu jsme se nadále scházeli a nedávno už jsem měla opravdu pocit, že je to vše opět na správné cestě, že jsme si najednou mnohem bližší, ale před pár dny jsme měli menší rozepři, protože jsem trochu žárlila a při tom mi řekl, že máme každý svůj život a z toho důvodu té mojí žárlivosti vůbec nerozumí, že jsme přeci přátelé. Tohle mě naprosto zlomilo, jako by mu na mně ani nezáleželo. A přitom, když jsme spolu trávili čas všechno bylo nádherný. A já jsem od té doby naprosto mimo. Pořád na něj myslím až mám pocit, že se z toho zblázním. Navíc nemám ani moc přátel, kteří by mě byli ochotni vyslechnout. Celé dny téměř proležím a propláču, nemám na nic energii a jen doufám, že se mi třeba ještě ozve. Omlouvám se za takovou esej, ale už mám pocit, že to takhle dlouho nezvládnu a potřebovala jsem to ze sebe dostat. Navíc teď o prázdninách je to ještě o to horší. Jen bych se zkrátka chtěla už z téhle letargie konečně dostat. Předem děkuji