Starší dotaz #3539

Vážená paní doktorko, obracím se na Vás s prosbou, spíše o nějakou radu, nebo tak něco. Abych se Vám nejdříve představila, jmenuji se Petra, je mi 22 let, studující VŠ. Ve škole je to náročné, ale už jsem svůdně blízko konci. Narodila jsem se ve znamení štíra, v listopadu. Jde o to, sama nevím, jak pořádně začít. Víte, místo toho, abych si užívala života, chodila s kamarády ven, nebo třeba na skleničku, bavila se, tak jsem se naučila být sama a došlo mi, že to taky není dobře. Přítel u mě nehraje roli, v tomhle ohledu se mi smůla lepí na paty. Pak jsem o tom přemýšlela a došlo mi, že i chyba může být ve mě. Víte, jak jsem se naučila být prostě "sama", tak třeba jen zazvoní telefon a já znérvozním, někdo něco po mě chce a zase jsem nervózní. Je mi jasné, že se nezavděčím svými skutky všem najednou a pro to, mám pocit, že dělám všechno špatně. A to mě trápí. Mám pocit, že vůbec nejsem šťastná, neužívám si života, místo toho, jsem radši zalezlá doma a koukám na televizi. A když jsem u toho, například se zařeknu, že nebudu jíst sladké a hádejte, co udělám, druhý den jdu na čokoládu a to je pak výčitek svědomí. Nedokážu dodržet to, co si slíbím, že nebudu dělat. Samozřejmě problémů mám více, ale tohle je takové pro mě nejdůležitější. Proto Vás chci požádat, je nějaký recept na to? Nebo prostě to mám v povaze a neudělám s tím nic? Děkuji Vám za odpověď. S pozdravem Petra