Starší dotaz #3547

Dobrý den. Je mi 46 let a manželovi 53 let a jsme spolu 29 roku. Mám na Vás dotaz ohledně mého vztahu s manželem. Máme spolu dva dospělé syny, kteří již žijí samostatně a nebydlí s námi. Můj muž se cítí neustál napadán a ukřivděný, kvůli svému vztahu k matce se kterou již 6 let nemluví vůbec a před tím málo. Jeho rodiče se rozvedli když měl 7 let a vychovávala ho matka, která mu moc lásky nedala a otec na něho neměl čas. Proto si myslím, že je zatrpklý a strašně nerad něco někomu odpouští co se týká jeho. V životě mu ublížili i mí rodiče, když jsme museli brát, tak mu to vyčítali a pak říkali, že je mamánek. I když to neslyšel bránila jsem ho a tvrdila opak, jelikož u toho nebyl, tak neuznal. On vždy stál při mě a dětech, když jeho mamka pro ti nám něco měla, je to skvělý táta i muž. Ale, aby zapomněl na dobu před 29 lety nechce. Mám to na talíři skoro každého čtvrt roku a on nemluví třeba týden, měsíc, pak přijdu a prosím at komunikuje. Nejhorší to bylo loni v létě, když na grilovačce rodiče přítelkyně mého syna mu radili, že mu pomohou dát vztah s matkou dohromady, to se strašně naštval a přestal mluvit i se synovou přítelkyni. Tvrdí, že všichni ho jen napadají. Již se zdálo, že po nějaké době jí odpustil, ale zas to před 14 dny začal rozebírat a přestal s námi mluvit a řekl mi , že se mnou a s mou rodinou a dětmi prožil peklo na zemi. Co mi poradíte zůstat s nim nebo máme jít od sebe. Jak mu mohu pomoci? Mám jít do poradny? Má v hlavě pořád věci před 29 lety i ty co se staly před rokem. Prosím o radu. Děkuji