Starší dotaz #3567

Dobrý den. Je mi 20 let, pořád studuju ale spoměla jsem si na pár věcí. Když jsem byla na základce tak mě šikanovali a na střední to taky nebyla žádna sláva. Bylo mi hrozně, nenávidela jsem se protože jsem jiná a neumím si najít kamarády. Až teď jsem našla lidi kteří mi pomohli a berou mě jaká sem a už mi je líp. Jen si na netu píšu s jednou dívkou, je ji 13 let a je na tom jako já tehdy. A spousta dalších detí taky. Hrozně bych jim chtěla pomoct protože vím jaké to bylo. Nechci aby se deti báli chodit do školy, brečeli a každý večer třeba i uvažovali o sebevražde. Někdo by jim řekl že musí vydržet a být silní ale to není správne. Proč musíme trpět? Určite to jde zmněnit. A tak se ptám jestli nevíte poradit co mám dělat, na koho se obrátit, s kým mám spolupracovat aby se konečne začalo něco opravdu dělat. Protože určite existují kampane a poradny a nevím co ale to rozhodně nestačí. Teď si přijdu akurát tak bezmocná.