Starší dotaz #3596

Dobry den, je mi 22 let 5. Ledna jsem nasla obeseneho sveho nejlepsiho kamarada, znali jsme se od detstvi, znamenal pro me vic jak vlastni sourozenec.. a od te doby nemohu spat, prvni tri tydny jsem nespala vubec a pak az do ted spim 1-3 hodiny, nekdy ani to ne. Od praktik. Lekare jsem dostala prasky na spani a na uskost bohuzel jsem stale nespala, tak me poslal k psychologovi .. byl pro me neskutecny hec k nemu jit a vse mu to odvykladat, ale vsichni me odkazovali k nemu abych spala..tak jsem sla. Po prvni navsteve jsem odchazeka s tim ze mam kamaradovi napsat dopis a ten ze mi pomuze zacit spat zbavit se toho hnusneho pocitu na hrudi atd…po druhe, ze si mam koupit valecaps a pred spanim si dat male pivo. Po kazde z navstev jsem se citila jeste hur a tak po treti uz k nemu jit nechci…. znovu jsem potom byla u praktickeho lekare s prozbou o prasky naspani dostala jsem TRITTICO, je tomu uz tyden co ho uzivam a oorad nespim. Noc je priserna hrozne se desim zvuku, slysim jako jdyby mi nekdo doma chodil, chytal za kliku, soupal nohami po koberci… vidim stiny ve dverich, ale kdyz se podivam po druhe nic tam neni… sedim na gauci a koutkem oka vidim probehnout po zemi tmavy flek, ale pritom nikde nic… porad brecim, nedokazu to ovladnout natoz potlacit. Mam neskutecny strach ze najdu nekoho u nas v kuchyni ( ja ale vim ze u nas doma v noci nikdo byt proste nemuze) nebo na chodbe baraku.. proste za kazdym druhym rohem. Kolikrat mam tak strasny strach ze se ani nemohu pohnout. Mam nekdy strasny vztek( na uplnou kravinu), nemohu se soustredit ani na svou oblibenou knizku. Zezacatku jsem se snazila necim se zabavit v noci aby to rychle utikalo, tak jsem pekla vsechno mozne, ale ted uz ani to ne, mam spis vztek ze jdu pect a ne spat. A kdyz uz jdu upect kolac, tak nejsem ani schopna udrzet v hlave ze ho mam za dvacet minut vytahnout a pripecu ho. Pripomene mi ho az smrad kdyz se testo pripeka Prerusila jsem studium, nebyla jsem schopna to zvladnou… doufala jsem ze do konce prazdnin se muj stav zlepsi ja zacnu normalne spat a od zari se vratim ke studiu… porad nespim a vse je akorat horsi..vim ze se se smrti musim vyrovnat, s tou bych se i vyrovnala, ale asi ne s tim jak umrel. Kazdou noc, tedy kdyz usnu se mi to zda se vsemi detaily, jak prelejzam branu do toho objektu ,jak byl cerny ( byl tam dva dny) atd… Mam i myslenky od toho vseho utect, ale asi jsem srab si neco udelat. Pripadam si hrozne neschopna citim vinu, ale nwm proc.. snad kvuli skole ze nejsem schopna… je normalni ze jsem nezvladala tam chodit??Rikali ze skola, prace proste najaky rad pomaha u me tomu spis bylo naopak, tech lidi, ty otazky… hruza a ja nedovedla nic jen brecet. Uz je do osm mesicu, strasna doba.. proc nejsem schopna se stim nejak vyrovnat? Ja uz nevim jak dal… co muzu a mam udelat pro to abych byla zase normalni kdyz navsteva psychologa mi vubec nepomohla? Jsou nejake jine moznosti jeste? co mam delat ? Prosim poradte, jsem uz zoufala. Predem moc dekuji za Vas cas