Dobrý den, je mi 16 let a mám problém s otčímem. Vždy je to stejné, snažím se chovat, tak aby byl spokojený. Když přijede z práce, nabídnu mu kávu a potom sleduju jakou má náladu. Když dobrou, přitulím se k němu a povídám si s ním, když špatnou nechám ho na pokoji a neotravuji ho. O víkendech a prázdninách s ním jezdím na stavbu -stavíme si dům- a dělám tam těžké práce. Doma se snažím být taky pracovitá, pomáhám mamce se vším v domácnosti a ještě se učím, hraju na kytaru a v divadle, chci aby na mě byli pyšní. Otčím má dva syny. Mladší už u nás netráví ani víkendy a starší je u nás obtýden a 24 hod sedí u pc her a doma nedělá vůbec nic. Otčím je se mnou vždy chvilku spokojený a potom si začne mamce na mě stěžovat, vždycky si něco vymyslí. Většinou to skončí tak, že mě ti mrzí a jsem na něj naštavaná, ale protože chci, aby byl doma klid, omluvím se mu a všechno dělám, tak jak si to přeje a jde to celé zase od znova. Hodně pije, vím, že když je opilý, nemá cenu se s ním vůbec bavit, ale když se mě včera zeptal, co mám za problém, snažila jsem se mu vysvětlit, že mě mrzí to, jak se ke mně chová. Jenomže on mě nenechal dokončit ani větu a začal na mě řvát, že pro nás staví dům a je tam od rána do večera a nemá na tohle náladu. Tak jsem mu řekla, že to chápu, že mě jenom trápí, že se mnou nikdy není spokojený a on na mě řval, ať mu řeknu konkrétní příklad, kdy si na mě stěžoval, tak jsem mu ho řekla, tak zase vytáhl to, jak pracuje kvůli nám a zeptal se mě, kdy jsem mu projevila nějakou lásku a to mě úplně dorazilo, protože se opravdu snažím kvůli němu a on se mě zeptá na tohle. Tak jsem úplně vybuchla a zařvala jsem na něj, kdy mi on projevil nějakou lásku a utekla jsem do pokoje, kde jsem se zhroutila na zem a hrozně jsem brečela a ani mamka mě nemohla uklidnit, tak mě nechala na pokoji. Hrozně mě to rozhodilo a vzala jsem si prášek na nervy (koupila jsem si Guajacuran) a řízla jsem se do zápěstí, i když jsem si slíbila, že už to neudělám. Už jenom když mi řekl, že si chce promluvit, hrozně se mi zrychlil tep a ta hádka mě hrozně rozhodila, úplně jsem se rozklepala. Aby byl doma klid, musím se mu jít omluvit jako vždy. Jenomže potom to půjde celé od začátku a já budu každý den ve stresu. Nemůžu se ani sbalit a odejít, protože nemám kam, nemám žádnou babičku ani nikoho jiného. Můj vlastní otec se o mě nezajímá. Kdybych odešla na internát, mamce by to zlomilo srdce, nechala bych jí tu samotnou i moji čtyřměsíční sestru. Nevím si rady. Prosím Vás, poraďte mi, co mám dělat? Děkuji Vám
Milá Lindo, máš to těžké. Mnoho variant jsi zvážila a zjistila, že zatím v tomto prostředí musíš přežít. Doporučuji zkusit přes mámu navrhnout návštěvu rodinného terapeuta. Sama si udržuj svůj vnitřní svět pevný a harmonický. Můžeš si místo řezaní se, namalovat svou bolest. Můžeš namalovat své srdce (centrum lásky), namaluj ho v různých situacích a představ si, jak ho uzdravuješ. Držím palce.
Potřebujete více pomoci?
Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní. Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, neváhejte mne kontaktovat.
Vlastní dotaz
Vlastní dotaz můžete položit v mé online poradně. Přečtěte si přečtěte pár bodů, co tam uvádím ... ať máme podobná očekávání. Pokud chcete odpověď nebo konzultaci na míru, neváhejte mne kontaktovat.
Online semináře a lekce
Nově v nabídce naleznete online semináře - unikátní multimediální lekce, naprosto konkrétní návody a inspirace.