Starší dotaz #3702

Dobrý den,paní doktorko.Myslíte,že mě mohlo poznamemat,to,že se moje matka chtěla zabít,když mě čekala?Řekla mi to a já pomalu přemýšlím,jestli to není zdrojem mých problémů.Jsem strašně citlivá,mám hodně velkou intuici a někdy cítím,že to je pro mě špatně.Hodně vecí si beru osobně a pak mi s toho je dost úzko.Dost se mě dotýkají i komantáře ostatních na mojí postavu.Jak se někdo zmíní o mém pozadí nebo že mám mín jíst,tak to je jakko když do mě píchne nůž.Strácím totálně sebevědomí,nic mě nebaví,nechce se mi na tomto světě být.Je fakt,že špatnou a smutnou náladou trpým už od malička a vždycky když už nevím v životě kudy kam,tak jediné ,co my přijde na mysl je to,že se zabiju a bude klid.Mám krásnou rodinu a vím,že kdybych to udělala,tak je velmi zdraním,ale tu chut to udělat mám někdy tak velikou.Připadám si k ničemu.Nevím ani co bych chtěla dělat.Nyní mám zaměstnání,které je fajn,ale pořád cítím,že to není ono.Šla bych studovat,ale cítím,že bych to nezvládla,zase nejsem tak chytrá a vím,že bych to časově s dětma nestíhala.Kolikrát mám na sebe takový vztek,že jsem slaboch a že jsem nedokázala to a tamto!Myslíte,že všechno je o mém nízkém sebevědomí?Nebo co s tím mám dělat?Už nevím co dělat,nějak pořád chci o tom přemýšlet,jak vše změním,ale plácám se v tom.Děkuju Miluše