Starší dotaz #3775

Dobrý den, s manželem jsme svoji 10 let. Máme 7 létá dvojčata. Mám pocit, že se dostavila manželská krize. Po přečtení vašeho článku nejčastějších chyb v manželství je mi jasné, že je chyba i na mé straně. Veškerou péči city a energii jsem věnovala dětem. Manžel podniká a tak se na něj během těch let s nějakou pomocí v domácnosti nemohu spoléhat. Domů chodí večer a po noci pracuje na PC . V podnikaání se moc nedaří (dluhy). Snaží se to řešit,ale je to stále dokola. Drříve se mi během dne čeasto dotýkal, mně to bylo nepříjemné, měla jsem plno práce s chodem domácnosti a péčí o děti. Navíc děti jsou neustále kolem nás bylo mi to nepříjemné,že nás vidí. V sexu jsem byla od narození dêtí málo akční, večer jsem byla unavená a vesškerá moje aktivita byla hodně slabá. V podstatě jsem se nutila. Nyní manžel přestal s něž nostmi moc se se mnou nebaví. Sex máme ale trochu jiný více agresivní. Dostala jsem se do fáze, že mi to začíná docházet. Když jsem se ho ptala co se dêje řekl že to prostě najednou přestal cítit, že byl vždy ten akcční a teď už ho to nebaví,také to přikládá stresu v práci. Chci to řesšit,ale on to odmítá,řekl že neví kdy to přejde a že s tím nemůže nic dělat. Navrhla jsem pomoc psychologa(poradna ), ale odmítá. Snažím se více se ho všímat být milejší dotýkat se, ale mám pocit,že se jen vnucuju. Neopětuje mé city ,uzavírá se do sebe. Začal chodit s kamarády do hospody, po nocích sedí do tří u počítače a pije víno. Když o tom chci mluvit a rozebírat to nechce. Řekne že mi všechno Už řekl a že neví co bude dál. Nevím jak mám pokračovat dál. Napadla mi i nevêra , ale to to asi nebude. Mám strach ,že už je to jen otázka času, kdy potká někoho jiného a to nechci.potŕebovala bych poradit ,jak dál zda mám pokraçovat v mém plánu a snažit se,být nad věcí a čekat zda ho to přejde . Ale přiznám se že je to vyčerpávající, jsem smutná , plačtivá a nêkdy i nepříjemná na děti.