Starší dotaz #3830

Dobrý den, je mi pouhých 19 let, ale přesto mám řekla bych docela závažný problém. Už od malička mám noční můry. Ještě jsem nepotkala člověka, který by měl sny, jako mám já. Hodně se mi zdá o živelných katastrofách, o hadech, vlcích a hlavně o smrti. Sny většinou nedávají smysl, ale jsou velmi dlouhé a v noci někdy křičím ze spaní – doslova mě probudí můj vlastní křik. Nedávno se mi např. zdálo, že kamarád dostal rakovinu a trousil za sebou všude krev, v tom samém snu jsem se ocitla zas na jiném místě, kde rostly houby a někdo mi šeptal, že ty houby vyrůstají z kostí zabitého člověka. Zlé sny mám už od malička, co si tak pamatuji. To ale asi není jediný problém, který mám. Letos bych měla maturovat, jenomže se vyskytl problém. Od května 2014 jsem téměř pořád nemocná, škola samozřejmě dbá na docházku a ta mi bohužel nevyšla. Od té doby, co ve škole pořád řeším nějaké problémy s docházkou, se mi velmi zhoršila psychika. Vždy jsem se dobře učila, nikdy jsem nechtěla mít špatné známky, škola mě celkem i bavila, nepatřím k těm, kteří na učení "kašlou". Jenomže od nějaké určité doby jsem na tom dalo by se říct psychicky velmi zle. Vždy, když mám jít druhý den do školy, začnu mít až panickou hrůzu z toho, že bych tam měla jít, nejsem si jistá, jestli vše umím tak, jak mám a už se ani tak dobře najednou učit neumím. Mívám hrozný strach, brečím, modlím se, aby se zastavil čas a já do školy nemusela. Nejsem si jistá, jestli v tomhle stavu jsem vůbec schopna odmaturovat. Svěřovala jsem se rodičům, ti pro mne ale asi nemají takové pochopení, nevím, jak jim vysvětlit svoje pocity. Zřejmě si myslí, že to přeháním. Neumím to vysvětlit ani tady. Mám pocit, že i ty noční můry se zhoršily, kvůli strachu určitě i prospěch. Chvíli jsem přemýšlela, že studium přeruším a zopakuji si raději rok, zatím bych se zkusila dát psychicky dohromady, myslela jsem, že mi čistý štít co se týče docházky pomůže a taky se pořádně vyléčím. Nevím, co mám dělat, strašně se bojím, že v tomto stavu neodmaturuji a to bude pro mě něco, co si neumím ani přestavit. Poslední dobou se také hodně bojím v noci ve svém pokoji – taky zkrátka nevím proč, předá mě úzkost, nemůžu spát a když usnu, začne peklo v podobě snů. Zkrátka nevím, co se poslední dobou děje. Jsem ráda, že se mohu alespoň svěřit sem.