Starší dotaz #389

Dobrý den, Nemám se komu svěřit se svým problémem a tím pádem se tím trápím. Proto bych byla ráda za Váš názor a radu. Se svým přítelem žiji již 10 let. Máme spolu 7mi letou dceru a z předchozího manželství mám 14ti letého syna. Mě bylo letos 33 let a mému partnerovi bude 30 let. Všechno v našem vztahu vypadalo v pořádku, alespoň jsem si to myslela. Někdy jsme měli nějaké rozepře, ale ty se vždy vyřešili. Takovou menší krizi ve vztahu jsme měli před 3mi lety, ale to jsme zvládli a zase to vypadalo, že je vše v pořádku. Týden po tom , co jsme přijeli z dovolené mi můj partner oznámil, že mě již nemá rád, že si mě váží jako člověka, ale rád mě má pouze jako třeba svoji matku. Že kdybychom neměli spolu dceru, tak už spolu nejsme 5 let. Ale chce se pokusit náš vztah zachránit takovým tajným rozchodem, o kterém vlastně nikdo nesmí vědět. Chce abychom začali od znova. Ale nesmím na něj dělat nátlak. Trvá to již 14 dní a já jsem úplně na dně. Nadále spolu bydlíme, komunikace je pouze na nutné úrovni. Vlastně vyjádřil to, že chce žít svobodněji a zjistit jestli k sobě ještě chceme. Já ho strašně miluji, takže je to pro mě strašné. Prochází mi hlavou takové myšlenky, co když to bude trvat dlouho a já k němu své city ztratím, tím jak mě ignoruje, nebývá teď přes den skoro vůbec doma ,(přichází tak většinou až kolem deváté večer), když je tak je v jiné místnosti než jsem já. Mě to strašně bolí protože se o tomto problému vůbec nechce bavit. (Nechce se semnou vůbec bavit). Jediné co mi řekl, abych si udělala čas na sebe, ať si najdu nějaké kamarádky, kamarády, koníčky, abych nechodila jenom z práce domů a zase do práce. Nebo co když zjistí, že je svobodný, a že je mu tak lépe a ke mně již nechce vrátit. Jeden vztah jsem již zažila a myslela jsem si, že tento bude ten správný. Jsem z toho ve stresu a nemůžu z toho spát a nic mě nebaví. Natož si hledat kamarády. Nejhorší na tom je to, že před dětmi musím dělat, že se nic neděje. Je to náročné,Myslím si že syn něco tuší, ale nemluví o tom, když vidí, že je mi smutno tak se přitulí. Ale to moc nepomáhá jen na chvíli. Hlavou se mi honí myšlenky, co když si našel nějakou ženu. Jsem z toho bezradná. Prosím, řekněte mi Váš názor jestli takový vztah jde ještě zachránit. Poraďte jakým způsobem ho získat zpátky, aniž bych ho někam tlačila,aby zjistil, že se mnou chce být. Nějaká rada přece musí být. Moc o něj stojím, nebo mám jen čekat, jak se rozhodne? Děkuji Zoufalá