Starší dotaz #394

Dobrý den, jsem 19 let vdaná, máme dvě děti 19 a 16 let. Před šesti lety si manžel našel příttelkyni, chvíli byli spolu,ale pak se rozešli. Manžel se vrátil prý kvůli dětem, které má velmi rád. Začínali jsme docela od začátku a bylo to hezké. Musím připomenout, že jsem v té době studovala při zaměstnání a bylo to hodně náročné nejen ve škole, ale i v práci a doma. Takže tuto první krizi jsme překonali, tři roky bylo v pohodě (snad jen drobné neshody). Pak se to nějak obrátilo a začlo to znova – napětí doma, opět jsem začala studovat (vysokou bylo to nutné pro udržení zaměstnání), manžel dojížděl z práce čím dál tím později. Doma nepomáhal, pracoval jen na baráku, nechtěl s námi trávit společný čas, nikam jezdit. Moc jsem se těšila, že až skončím studium, tak bude vše ok. Ale ono není. Od loňského podzimu má opět milenku, kolegyni z práce. Po novém roce jsem mu zbalila věci a myslela jsem , že ho už neuvidím. Jenže, on sice věci doma nemá, ale jezdí domů každý den, přespává a u milenky zůstává jen dva dny v týdnu. Velice mě to deptá a jsem na pokraji zhroucení. rozvádět se nechce,odejít od ní taky nechce, že ji má rád, pracuje na baráku, plánuje vše co doma udělá. Vůbec tomu nerozumím a jsem z toho docela mimo. Nic mě nebaví, nic se mi nechce dělat. Vím, že se musím z toho nějak dostat, ale memám na to sílu… Pavla