Starší dotaz #3957

Dobrý den, s přítelem spolu budeme téměř rok. Vím, že je mezi námi stále silný cit, ale máme problém s komunikací. Náš začátek vztahu však nebyl příliš dobrý – přítel bydlel ještě poté půl roku s bývalou přítelkyní. Cítila jsem se neustále jako ta druhá, že mi něco tají a podobně. Přitom se mi snažil dát co nejvíce svého volného času. Co se týče těch problémů s komunikací, mám velký problém, když chce přítel něco v našem vztahu řešit. Uzavřu se a nejsem schopna vůbec nic vysvětlit ani řešit. Ikdyž chci a hodně se snažím, tak ze mě nedostane jediné slovo. Najednou mám v hlavě totální prázdno a trpím pocity úzkosti. V poslední době nemyslím na nic jiného, než jak náš vztah zachránit a to mě dohání k depresím. Každý den sbírám sílu na to, abych se změnila a udělala partnera zase šťastným. Ale i přesto, že už mám konečně ze sebe trošku radost a vidím svět v lepším světle, si najde vždy něco co je podle něj špatné. Začínám se už cítit jako troska, co vůbec nic neumí a vše jen kazí. Přítel mi neustále říká, že nejsem normální, cvok apod. Nedávno mě začal uhánět, abych navštívila psychologa. Vím, že tento problém pramení zejména z výchovy mých rodičů, kdy bylo mé sebevědomí shazováno a o problémech se nikdy nemluvila. V domácnosti mých rodičů se veškeré problémy řeší pouze sprostými nadávkami a řevem. Chci se tedy zeptat, jestli a jak je možné řešit tento problém i bez pomoci odborníka nebo je již nutné jej navštívit?