Starší dotaz #3990

Dobrý den, mám problém s moji rodinou. V roce 2013 se nám narodil syn, byl nemocný, tak první dva měsíce jeho života se musel léčit, nemohl moc chodit ven (nesměl dostat chřipku, tak DR řekla, že musí pobývat spíše jen doma), tudíž jsme ho nikomu z rodiny první dva měsíce nedávali ani na vození. Pak bylo vše v pořádku. Řekli jsme jim, že si můžou malého kdykoliv vzít, problémy s půjčováním syna neděláme. Na to jak má rodina slibovala si našeho syna vzala za celých 18měsíců cca 6x ven na procházku (mám dvě sestry a rodiče). K nám domu chodili. Probém je v tom, že má rodina nemá ráda mého muže i když je to hodný člověk, kdykoliv každému z rodiny pomohl a pomáhá do dneška. Můj manžel, ale řekl, že nechce a nebude dávat malého nikomu do auta, že se o své děti bojí a že ho kamkoliv odveze a přiveze, ale do auta ho k nikomu nedá. Má rodina neustále řeší, že si chtějí malého brát na výlety autem. Já jsem na to odpověděla, že si ho neberou tady v Kadani ven, tak proč pořád řeší jen ty výlety, že jim ho do auta manžel dávat nebude a že přes jeho rozhodnutí nepůjdu. Na úkor toho, že jsem jim řekla, že si neberou ani tady v Kadani si teď pro něj 2x přišli, že s ním chtějí jít na procházku, malého jsem jim dala, ale po druhé vození se opět má sestra a mamka zeptala manžela, kdy jim ho konečně bude dávat do auta, aby mohly jet na výlety. Odpověděl stejně. Na to konto oni řekly, že si malého má manžel nechat, že si ho brát nebudou. Urazily se. Manželovo strach je asi způsobený tím,že mu první syn z předcházejícího vztahu umřel v jeho prvních 3 měsících života. S manželovo rozhodnutím nehnu, nepřeje si to a má rodina se mnou mluví jako, že nemluví.. Má mamka mi už dříve několikrát řekla, že až budu potřebovat pohlídat malého, když budu muset jít k lékaři, nebo si nakoupit, tak ji ho tam mám dát na hlídání. Já si to vždy udělám tak, abych je nemusela otravovat. Odpovídám ji vždy, že zatím nepotřebuji, ale když si bude chtít malého vzít, tak stačí říct,že s půjčováním problémy neděláme. Ona odpověděla, že si o něj nebude říkat jako o psa. Neříká si o něj. Má rodina pořád má potřebu něco řešit, většinou to dopadá tak, že se má mamka urazí a baví se s námi jen na půl pusy. Problémy se většinou točí jen kolem malého. Zajímá má nestranný názor. Nechápu proč se tak chovají? Co je špatně? Chci ještě říci, že jsem nekonfliktní člověk, ke svým rodičům a k celé mé rodině se chovám vždy slušně a je pravda, že byli zvyklý, že s nimi vždy se vším souhlasím, nehádám se, neoponuji a vždy jsem v klidu, nekritizuji. Myslím si, že jsem hodný člověk. Ale od narození mého syna už nejsou středem zájmu mý rodiče, ale má rodina. Změnily se mi priority života, na prvním místě je můj manžel, můj syn, můj nevlastní syn. V čem myslíte, že je zakopaný pes. Proč se má rodina, spíše má matka s mou sestrou takto chovají? Můj taťka s druhou sestrou jsou v pohodě. Předem děkuji za Váš názor.