Starší dotaz #4078

Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o názor odborníka. Již dešlí dobu pozoruji jisté zvláštnosti ve svém chování a stále více mám dojem, že odpovídají psychopatické poruše – nebo alespoň části. Vypozorovala jsem na sobě neschopnost empatie, pocitů a nedokáži si k nikomu vytvořit žádný citový vztah. Všechna má rozhodnutí, chování celkově i myšlení je vedeno čistěna základě rozumu, logiky a bez jakéhokoliv ovlivnění city. Pro příklad: Nedávno jsem četla o chlapci, který se v kuchyni udusil skořicí a místo, aby mne jako každého normálního člověka napadlo "chudák", první moje myšlenka byla "hlupák" a že je hloupá i jeho matka, když nechá malé dítě samotné v kuchyni. Vím, že je to kruté a cynické, ale já to tak prostě vidím. Nesnáším lidi, ačkoliv mě oni – jak mi bylo již několikrát řečeno – vidí jako milou hodnou holku. Pravdou je, že se tak před cizími lidmi opravdu prezentuji a díky tomu jsem schopna doshánout všeho, co chci a za každou cenu. Mimo to jsem také zjistila svůj velmi kladný vztah – zatím jen pasivně – ke všemu, co se nějakým způsobem týká nalisí, vražd a konfliktů. Od stupidních žánrových hororů s tématikou masakrů a týrání, až po dokumenty o sériových vrazích a vlastním fantazírování o zabíjení. Kromě tohoto jsem ale také egocentrická, sobecká narcistka a absolutně postrádám jakýkoliv i jen pocit svědomí. Tyto podněty ve mě vyvolávají pocit, že možná není něco v pořádku. Jenže abych řekla pravdu, nic z toho mě jako člověku nevadí a jsem s tím vším spokojená. Ptám se pouze proto, abych si na sebe mohla kdyžtak dát pozor, a neprovést nějakou hloupost. Předem děkuji za odpověď.