Starší dotaz #4154

Dobrý večer. Je mi trapné, že jsem tak zoufalá, že svůj problém odhaluji, ale moc mě to trápí a jsem z toho pořád smutná a nijak se to nelepší. Po pěti letech vztahu mě přítel opustil. Moc mě mrzí, že si o tom se mnou nechce promluvit. Nejdříve říkal, že to má vina není, ale dnes když jsme narychlo spolu mluvili, z něj vypadlo, že já jsem asi nejhorší člověk na celé planetě a vše je má vina. Ani by mě tak nevadilo, že jsme se rozešli, ale to jak se ke mě chová teď. Sliboval, že budeme přátelé, ale nakonec chce abych úplně zmizela. Do toho všechny smsky co jsem mu psala ukázal svým přátelům a ti se mi smějí, že jsem hloupá a slaboch, že se s tím neumím vyrovnat. Cítím se hrozně ponížená a mám pocit jako bych nemohla už věřit žádnému muži. Nechápu proč po pěti letech kdy mu na mě prý záleželo, mi nyní říká, že pes, kterého dříve neměl rád, je teď pro něj víc než já a ať z jeho života vypadnu. Nevím jak se s touhle situací vyrovnat. Jsou to tři měsíce a jsem stále smutná a on je v pohodě. Pořád říká "už se přenes. To je život" Já vím, že to je život, ale nedokáži jen tak člověka z mysli smazat a na celé ty roky a plány zapomenout. Můžete mi poradit nějakou metodu, která by mi ulehčila mé trápení?