Starší dotaz #4174

Dobrý den, mám takový problém, můj muž se mnou postupně přestal spát. Vypadalo to, že si toho ani nevšiml, kdybych to sním neprobrala a nevysvětlila mu vážnost situace…. Od té doby už tak spokojeně nevypadá, spíš má občas stavy úzkosti nebo smutku, když je na mě protivný, snažím se odejít pryč, jako třeba na procházku, ale nejde to vždy třeba před návštěvami…. Má všechny příznaky přechodu, syndrom mrzutého muže atd… Myslím si, že je protivný proto, že soutěží se svojí sestrou, ale ta si vzala člověka s třikrát vyšším platem a tak je na tom logicky finančně lépe a tchán s tchýní ji obdivují a logicky i více podporují…. Moje nejlepší kamarádka mi tvrdí, že ve skutečnosti o sex stojí, ale že si můj muž myslí, že mu nějak ubližuji. Snažím se ho tedy pořád za všechno chválit, třeba za to, že se vrhnul na vaření atd…, za sex nemůžu, protože ho nedělá… snažím se, hladit ho, nosit mu dárečky, ale nepomáhá to. K té velké proměně došlo po jeho čtyřicátých narozeninách….. Myslím si, že má ve skutečnosti velice nízké sebevědomí a tak má potřebu "oblbovat" ženy, dělá to pravidelně, že svádí nějakou sousedku, umí být vytrvalý, a když se do něj ta sousedka zamiluje, a začne vyšilovat, tak od ní prchá pryč. Je nevyzrálá osobnost ??? Vypadá to dost trapně a uboze, protože všem sousedkám se snaží navykládat, jak se mnou nic není a jak jsem nemožná ženská. Což dělá klidně i v mojí přítomnosti, je to docela deprimující. Mají z toho radost především ty hloupé sousedky, co se patlou v nějaké partnerské krizi…. Jedna sousedka vypadala jako že mu na to skočí, ale potom začal osahávat její 14letou dceru, tak ji to přešlo….. Navíc, já můžu třikrát denně a on to chce asi jednou za deset dní. To je z mého pohledu ten největší problém, protože mě to nutí hledat si milence, i když jsem od přírody strašně moc věrná ženská…. Smutné na tom je, že hledám mezi vrstevníky a tak mám teď dva milence, kterým se po sedmé večer nepostaví :))) nevím, jestli můj muž nemá podobný problém, že by třeba mohl jen do sedmé večerní, ale zatím mu to naznačuji jenom přes smyšlený příběh kolegy v práci, přímo se s mým mužem o sexu bavit nedá….. Nechci se rozcházet, myslím si, že bych těžko našla lepšího partnera a člověka, tátu ke svým dvěma synům, ale na druhou stranu se dostávám do stavů, kdy mi každý muž, který to ještě dělá, připadá atraktivnější….. (Umím se udělat sama, ale není to ono…) Takže mi hrozí, že bych skončila v náručí vpodstatě kohokoliv jenom proto, že by byl na mě hodný a byl ochotný na to skočit….. Kde je zakopaný pes ? Na žádnou psychoterapii nebo rodinnou terapii ho nedostanu…