Starší dotaz #424

Dobrý den, nevím jak dál, nechtěla bych šlápnout vedle,ale asi jsem si dost zkomplikovala život. žiju se svým přítelem už 8 let ve společné domácnosti.Rozuměli jsme si a myslím, že na mnoho věcí máme společný názor. Poslední dva, tři roky se však něco změnilo, a já nevím jak se k tomu postavit. Odcizili jsme se, domů chodíme jen spát. Přestali jsme skoro podnikat společné aktivity a i v sexu to neklape. Musím říct, že je to spíš kvůli příteli, protože téměř vše odmítá, do ničeho se mu nechce, raději se dívá na televizi, u které povětšinu spí. Chybí mi souznění i sex. Vyzvala jsem ho několikrát k nápravě, ale marně. Dokonce se mi zdá,že i víc pije.Denně tři čtyři piva, nebo "panáček".Bohužel, jsem se začala stýkat se svým dlouholetým přítelem a bývalým milencem (znám ho už víc jak 15 let),se kterým se nedávno rozešla jeho družka.Podnikáme různé aktivity a můj druh to ví. Nezaujal k tomu žádný postoj,možná proto, že ví, že bych si stejně do ničeho nenechala mluvit,ale i tak mi to připadá divné.Dokonce jsem přišla na to, že si na internetu sjíždí porno, kolem mě však chodí bez zájmu.Nevím jesti v tom vztahu vůbec pokračovat. Nemáme žádné závazky,kromě investicí do mého bytu, dceru mám dospělou, on děti nemá. Nejsem nejmladší (45),přítel je o dva roky mladší. Asi mám výčitky vůči němu, i svému okolí, ho opustit.Začít nový vztah s mužem, který je o deset let mladší a taky ješt nemá žádné děti, já už je mít nemůžu.Co by mi řekli v poradně pro rodimu, kdybych tam přišla s takovým rozmarem?Mě ale nezbývá na život mnoho času, nato abych ho promarnila.Co s tím?