Starší dotaz #4242

Dobrý den, ráda bych dostala radu, co bych měla v mém případě dělat. Co si pamatuju, jsem pořád v pesimistické náladě. Neustále se mi honí hlavou sebevražda a to myslím skutečně pořád a už několik let. Už dávno bych se vším skoncovala, ale nemůžu, protože bych ranila rodiče. Fakt, že už se nikdy nemůžou některé věci zlepšit, nepřenesu přes srdce. Vzhledové, psychycké, celá moje osobnost se mi nelíbí a při pohledu na ostatní slečny vypadající tak, jako bych si přála já, mne zabijí. Nenávidím se víc, než bych nenáviděla svého nejhoršího nepřítele. V myšlenkách se zesměšňuji, nemám žádné sebevědomí a projevuje se to i navenek. Jsem neustále napjatá, potí se mi ruce, cítím, jak mi rychle bije srdce a kmitám očima po okolí, jestli se na mě náhodou někdo nedívá a když ano, začnu se nepatrně třást. Snadno se zakoktám a činí mi veliký problém mluvit před třídou. Ano, je mi teprve 17, ale už teď vím, že svůj život ukončím a to dřív, či později. Moje otázka tedy zní, když mi nepomohl psycholog, prášky ani kamarádky, co víc mohu udělat? Abych to tu ještě po určitou dobu vydržela? Děkuji.