Starší dotaz #4274

Dobrý den, je mi 35 let, jsem vdaná a s manželem spíme odděleně. On je pracovně stále mimo Čr. Náš vztah prošel několika krizemi, které neustál. Manželovi je 50let, do té doby než jsme měli děti, byl v pohodě. Narozením dětí se změnil, vše bylo špatně, jen výčitky a nadávky, když se vrátil. Jsem tlustá, o mě by chlap nezavadil, k hovnu, protože nic neumím, neschopná matka, protože děti zlobí a pořád dokola, kdykoli přijel. Asi jsem si potřebovala něco dokázat, slyšet od někoho něco hezkého, něco hezkého ještě prožít, našla jsem si milence. Je to starší muž, 35 let ženatý, který svou rodinu neopustí. To samozřejmě chápu, ani to po něm nechci. Náš poměr trvá 4 roky, mám ho ráda, věřím i jemu, že mě rád má. Teď k tomu hlavnímu, máme spolu dítě. Je otcem mé malé. Manžel žije v představě, že otcem je on. Nejde mi ani tak o manžela, možná sobecké, ale on mou lásku ubil tím, jak se chová. Jde mi o dítě. Malé budou 2 roky, zatím moc nemluví, tak že to, že za námi jezdí strejda, neřekne. Nevím, jestli dělám dobře, že jsem do toho zamotala dítě. Ptám se, co bude dál. Co budu té malé říkat, odkud strejda je, kde bydlí, proč s ní nemůže jít ven atd.. Vůbec nevím, jak to budu jednou tomu dítěti vysvětlovat. Na jednu stranu ji o něj nechci připravit, má ho ráda, on ji taky, ale na stranu druhou rozhoduju za ni a nevím, jestli je to takhle správné. Děkuji za vyslechnutí Mirka