Starší dotaz #4318

Ahoj, je mi takřka třicet, mé přítelkyni o něco méně a řešíme problém ohledně našeho dlouholetého vztahu. S přítelkyní se známe od ZŠ, chodit jsme spolu začali hned po střední, co jsme začali chodit do práce, jsme spolu cca 8 let. Bydlíme v domě po rodičích, kam společně investujeme, máme psa, auto, jen drobné úvěry, dobrá zaměstnání, každý rok u moře i v zahraničích na horách. Náš vztah klape celou dobu výborně, až na malé hádky, které řeší občas každý pár, vše je v pořádku – ať už po finanční stránce, sexuální, atd. Máme několik spolehlivých přátel, v práci nejsme zase tak dlouho, vidíme se poměrně často, ale začalo nám nyní něco docházet … A to sice to, že je nám spolu sice velmi dobře, ale jsme nevybouření z mládí, náš vztah trvá dlouho, nezažili jsme ani jeden nějakou větší zápletku, kde bychom se sblížili s někým jiným a tak si oba začínáme myslet, že nám život utíká mezi prsty… Že se nám začíná blížit nejvyšší čas založit rodinu, ale copak to jde, když nás oba užírá ta samá otázka a tou je – nezačneme časem vyhledávat někoho jiného pro zpestření? Co máme dělat? Máme se jednoduše rozejít a prožít někde s někým jiným něco nového, případně doufat, že se po čase k sobě zase vrátíme? Nebo spolu bydlet i nadále, ale mít volný vztah? Či spolu máme být i nadále a doufat, že i po založení rodiny nás tato otázka užírat nebude? Děkuji za případné rady.