Starší dotaz #4446

Dobrý den, už delší dobu (cca 2 roky) pociťuji postupné zhoršení kvality života, nic mě úplně nenaplňuje, nečiní radost, nevidím smysl, ubývá síly, energie a vůle k čemukoliv (povinnosti, koníčky)… Poslední dobou už je to ale hodně špatné, mám problém chodit pravidelně do práce, velmi často se stane, že tam nedojdu (jedná se o brigádu, takže to zatím vychází). V lednu jsem nedošla na zkoušky do školy, protože jsem stále odkládala učení. Budu si teď muset každou zaplatit, což si při současné finanční situaci nedokážu představit, jak zvládnu. Obrovský problém je nechození do práce, a tedy minimum financí… Budu mít problém zaplatit nájem a jídlo na příští měsíc. Další velký problém je přítel. Nefunguje to, jak by mělo, oběma nám něco chybí, ale nechci o něj přijít. Každý náznak toho, že by mohl nastat rozchod, mě téměř položí. Jsem prý málo iniciativní a aktivní, málo společenská, chybí mu ve vztahu vášeň. Také jsem kdysi prošla sociální fóbií a zdá se, že se to vrací. Mám problém projevit se a bavit ve společnosti, nemůžu se donutit zajít do kroužku, protože je plný neznámých lidí, doma mám obrovský problém se spolubydlícími – nejsou ke mně úplně přátelští a bojím se s nimi mluvit nebo i jen vidět. Mám sice přítele, mám pár kamarádů, ale tohle nikdo netuší. Jsem si 100% jistá, že se nehodlám nikomu z nich svěřovat, stydím se za takové osobní selhání a slabost. Jsem na všechno strašně sama a už nevím, kudy kam. Vidím, jak celou situaci svým jednáním (či spíše pasivitou, popřípadě alkoholem) zhoršuji. Jak lžu příteli i sama sobě. Mám jasno v tom, že nepůjdu k psychiatrovi a nebudu brát AD. Navíc mám problém s otevřeností a důvěrou a asi bych nebyla v osobním styku upřímná. Děkuji za radu…