Starší dotaz #4469

Dobrý den, mám takový menší problém a jsem si jistá, že sama ho nedokážu nijak vyřešit. Týká se to mého vztahu s mým přítelem. Mě je 24 a jemu 23.. Máme docela pěkný vztah, ale někdy se pohádáme kvůli maličkosti, protože ji jeden nebo druhý špatně pochopí. To by ještě nic nebylo, ale přítel má s bývalou přítelkyní dvouletou dcerku. Věděla jsem to v době kdy jsme spolu začínali a myslela jsem si, že to bude v pořádku, ale dnes jsem ji poprvé viděla a zjistila jsem že to nezvládám.. Ne že bych na holčičku nebyla hodná nebo tak.. to ne, ale s přítelem jsem se opět pohádala, protože ji nenechal zamnou chodit. Nemohla jsem s ní promluvit, nic.. prostě si ji ukradl pro sebe a já jako bych se stala vzduchem. Jako bych byla něco míň než kamarádka. Tak chladného jsem ho ještě neviděla :( Trápím se tím a on jako by nic neviděl. Po chvíli to opět bude jako by se nic nestalo a když s ním budu chtít mluvit, tak se začne smát(není to že by se mi vysmíval nebo tak.. snaží se uvolnit napětí a zároveň doufá, že mě to přejde).. Chápu, že jsem asi přecitlivělá, ale záleží mi na mém příteli a byla bych ráda kdyby i on projevil nějakou tu starost když mě něco trápí. A ne že si mě přestane všímat a bude čekat až to přejde. Zkouším s ním mluvit pořád, ale nikdy to nemá nějaké dlouhodobější výsledky.. Dělám pro něj vše co mu na očích vidím.. Půjčila jsem mu na auto, vařím mu, chodím s ním na hokej i na fotbal i když mi ty sporty nic neříkají.. Předem děkuji za jakoukoli radu která by mi mohla nějak pomoci..