Starší dotaz #449

Dobrý den, je mi 22 let a jsem studentkou VOŠ, mám dlouhodobější duševní problém a už nevím jak z toho všeho ven. Vše začalo zhruba v mých 16 letech. Matka začala hodně “pít“ a otec jako řidič kamionu byl neustále pryč, takže celá péče o domácnost padla na mě. V mých 18 se rozvedli, což bylo vysvobozením. Jenže mladší sestra (o 3,5 roku) to nesla hodně špatně, chytla se party a nebyla s ní řeč. Matka si našla nového partnera, odstěhovala se a trošku se vzpamatovala. Otec si našel také novou partnerku, ale bohužel doslova zblbnul a také se odstěhoval z bytu. Po maturitě jsem se dostala na VŠ, jenže to také nebylo to pravé ořechové a po roce jsem studium ukončila. Shodou okolností v této době sestra otěhotněla a odstěhovala se k příteli, který je naprosto neschopný postarat se o rodinu a tak byly další problémy na světě. Na novou školu jsem se nedostala a práci jsem také nemohla najít. Takže jsem měla ještě finanční problémy. Po roce na úřadu práce jsem se dostala naštěstí znovu na školu, ale musela jsem se o sebe postarat sama. Rodiče už to nezajímalo a nyní se moc nevídáme. Toto léto jsem si nalezla brigádu, ale bohužel mimo domov. Takže jsem přespávala u přítele, se kterým se znám od mých 16 let a který mi se vším vždy pomáhal. Toho využil můj strýc, který mi neustále záviděl byt, ve kterém jsem zůstala sama a doslova mě vyhodil na ulici. Nejdříve jsem nevěděla, co mám dělat, ale naštěstí se řešení nalezlo rychle. Nastěhovala jsem se k příteli a jeho rodičům, se kterými naštěstí vycházím perfektně. Už jsem si myslela, že bude vše v pořádku a nemám nyní nijaký závažný problém, ale přesto nemohu spát, neustále se budím a ve škole se nemohu kvůli únavě soustředit. Tím pádem nemám takové výsledky jaké bych si představovala a každý neúspěch si najednou strašlivě beru. Bývám také hodně nemocná. Dokonce se to všechno začíná vkrádat i do vztahu s přítelem, hlavně to ovlivňuje náš milostný život. Jsem z toho smutná a nevím co mám dělat. Můžete mi prosím poradit??? Mockrát děkuji