Starší dotaz #457

anonym Personál zeptal se před 14 roky

> způsobem o radu.S mým manželem žijeme už téměř 18 let,máme tři > syny,ve věku 17,9 a 4 roky.Žijeme v rodinném domě spolu s > manželovou matkou.Když bych mohla jednou větou shrnout naše > manželství,bylo italského typu……….Změna přišla dá se říct > před 6 lety,kdy jsem se po mateřské dovolené s druhým synem > rozhodla jít do zaměstnání.Bohužel jsem u svého manžela nenašla > porozumění a po 14ti denním znepříjemňování,naschválů jsem z > práce odešla.Potom jsem přišla znovu do jiného stavu.Vždycky jsem > chtěla tři děti a své děti miluju,ale někdy mě napadlo,že to bylo > tak nějak naschvál…Manžel podniká a celou dobu jsem mu byla > takříkajíc k ruce a vždy když potřeboval,našel mě doma.Chápala > jsem,že je unavený z cesty,zbytečně jsem ho tedy nezasypávala > svými problémy,(většinou stejně nehtěl nic slyšet a nechtěl,abych > ho zatěžovala s blbostma) a dopřála mu čas s kamarády.Já sama > jsem čekala,až bude mít čas pohlídat naše děti,když jsem chtěla > také někam vyrazit.Zvrat nastal asi před rokem,kdy už byl schopný > najít chybu na všem,co jsem udělala.Začala jsem si po telefonu > dopisovat s jedním s manželových kamarádů.Uměl mě > vyslechnout,utěšit a dopadlo to tak,že jsme se citově > sblížili.Kromě jednoho líbání nedošlo k žádnému tělesnému > kontaktu.Porotže mi manžel kontroloval několikrát > telefon,samozřejmě na to brzy přišel.Po několika výměnách názorů > a probíráních,proč k tomu došlo,jsem chtěla na všechno > zapomenout,znovu dát naše manželství dohromady.Manžel se > změnil,začal mi s dětmi i doma více pomáhat,přestal se stýkat s > kamarády,vlastně nikam sám nechodil.Najednou byl pořád se > mnou,neměla jsem chvilku klid,neustále mě kontroloval,jednou se > stalo,že než jsem šla ven,šacoval mě,jestli u sebe nemám > telefon,ze které jsem si dopisovala….Denně jsem řešili i > několik hodin všechno znovu a znovu dokola.Chtěla jsem jen,aby > jsme udělali tlustou čáru a snažili jsme začít znovu.Po stálých > kontrolách…..zajímalo ho například,proč se holím,proč se > maluju,proč mám na sobě zrovna tohle spodní > prádlo………dokázalo mě to vytočit doběla.Začala jsem proti > jeho vůli chodit do práce,protože mi připadalo,že se jinak > zblázním.Manžel je absolutně proti………..pořád opakuje,že mě > chce mít doma,že mám pomáhat jemu,že mu práce prostě vadí a že > jiný nebude.Prý když budu chodit do práce,tak se nakonec stejně > rozvedeme.Já jsem se mu snažila vysvětlit,že to přece není nic > špatného,chodit do práce,že můžu pomáhat i jemu,že můžeme udělat > kompromis.U něj jsem však pochopení nenašla a celou tu dobu mě > ani jednou nepodpořil.Každé ráno mi dělal scény,abych tam > nechodila,několikrát mi vyhrožoval,že se zabije…při tom > dramaticky běžel do ložnice,kde máme zbraň….dvakrát už rozbil > dveře…..tohle jednání mi připadalo hrozné,obzvlášť,když u toho > byly děti.Několikrát mi zkontroloval e-mail,měsíční výpisy > telefonu,aby zjistil s kým si píšu………..tohle trvá už víc > jak rok.Jsme z toho už oba unavení,bohužel se mi manžel svým > chováním odcizil.Připadá mi spíše jako rozmazlený fracek.Přijde > mi to jako citové vydírání. Často brečí,vyčítá mi,že se snaží a > nic za to nemá.Přestali jsme spolu intimně žít.Manžel by > chtěl………….ale mě to nějak nejde.Když nám nefunguje > vztah,nemám na sex ani pomyšlení.Manželovi to nepřijde > normální,podezírá mě,že mu lžu,že mu stejně nikdy nebudu říkat > pravdu,že někoho mám………Jednou mě ze zoufalství napadlo,že > si prostě někoho vymyslím,že když tak usilovně hledá,tak aby tedy > něco našel………….Nedávno jsme opět řešili a manžel s brekem > odjel……..přišla za mnou tchýně,že prý si myslela,že už je to > mezi námi dobré a já když ho nechám takhle odjet,tak jestli se mu > něco stane,abych věděla,že ho mám na svědomí……..Připadám > si,že jsem úplně vyšťavená,že už to nejsem vůbec já……nesměju > se………..Narhovala jsem,abychom šli do poradny,to nejdřív > nechtěl….prý neví,co by mu tam jako řekli…….teď už nevím > já,jestli to má cenu….. > Děkuju,Lenka

1 Odpovědi
Mgr. Radana Rovena Štěpánková Personál odpověděl před 14 roky

Milá Leno, opravdu by byla škoda, kdybyste nenašla svůj úsměv – složte ze sebe to břímě, které nesete. K lásce, i k té partnerské patří svoboda – manžel je konfrontován se svou touhou vlastnit a zároven se svým strachem, že bude opuštěn… to by bylo to, s čím by se v rámci párové terapie pracovalo. Seznamte manžela s tím, že nezměníli se, nezbývá vám nic jiného, než dát vztahu mentální výpověď, protože nejste zodpovědná za jeho myšlení ani prožívání – můžete mu nabídnout k přečtení knihu: Kam se poděl můj sýr (stručná, ale ohledně nechuti ke změně docela výstižná) Máte dvě malé děti… rozvod není optimální řešení, zvažte, co by vám to přineslo… pokuste se nalézt svůj klid a stabilitu a být vůči manželovi v roli pozorovatele (mmj. na jeho podivnosti nereagovatú) Je na vás, zda se rozhodnete spolupracovat v té věci s profesionálem. Přeji vše dobré.

Potřebujete více pomoci?

Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní. Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, neváhejte mne kontaktovat.


Vlastní dotaz

Vlastní dotaz můžete položit v mé online poradně. Přečtěte si přečtěte pár bodů, co tam uvádím ... ať máme podobná očekávání. Pokud chcete odpověď nebo konzultaci na míru, neváhejte mne kontaktovat.