Starší dotaz #4582

Dobrý den chtěla bych se zeptat na partnerský problém. Před téměř 13 lety jsme poznala mého současného manžela. Je mladší o 8 let, od první chvíle jsme byli spolu a rozumněli jsme si, jako bychom se znali léta. začal ke mě dojíždět na víkendy, po čtvrt roce jsme si našli společné bydlení. Už při zařizování společného bytu se partner projevoval výbušně, což mě poprvé zarazilo. Cca po roce začal být sprostý – když si dal pivo, nebo ho něco "vytočilo", tak mi nadával že se chovám jako pí**, že jsme kráva a další vulgárnosti. Nicméně když jsme mu to vytkla, tak mi řekl, že prostě at ho neposlouchám. Občas jsem mu domlouvala, at se tak nechová, mohu říct, že si to asi vzal k srdci a jeho vulgarity ustaly. přišla jsem i na to, že mne podvádí – stýkal se se slečnou, kterou měl přede mnou – prostě to tahl na dvě strany…. Potom to ukončil, ale stále jsem zjištovala, že si píši smsky a maily – cca 3 roky po tom, co se rozešly, tak jsem občas našla SMS od mého manžel oné slečně a to typu Stýská se mi po tvém hlase atd…. nevím dodnes, co si mám o tom myslet – nestýkali se, ale prostě jí pořád psal. pak to ustalo… Slečna se za čas vdala… Co mi ted vadí? Po téměř 6letech jsme se rozhodli si koupit společný dům. Vzali jsme se a protože máme oba dospělé děti, žijeme si celkem spokojeně, někdo by řekl…. Já mám však pocit, že manžel krom práce – denně 10-12hodin myslí jen na rekonkstrukci domu… My, kteří jsme dřív jezdili, trávili každý víkend na horách na lyžích, nebo v létě jsme jeudili na výlety a víkendy, tak jsme uz 7 let pořádně nikde nebyli, pořád – každý den, každý víkend manžel tráví rekonstrukcí comu, vymýšlí nové a nové věci, co bude dělat a kde co musí dodělat a začít dělat a když řeknu, že bych někam jela, tak mi řekne – tak jed, já na to nemám čas. I při úplných náznacích sblížení – když jde kolem mě a chci mu dát pusu, tak se odtáhne a řekne, že nemá čas a že tu práci za něj nikdo neudělá a já už vůbec ne! máme pěkný domek – zrekonstruovaný, ale manžel je pořád někde venku na dvoře a něco dělá na baráku, pak přijde, sedne si k televizi a jde spát… jsem z toho celkem už nešťastná, protože je krásně a bud bych musela jezdit sama – což mi pak vyčítá, že někde courám a nic doma nedělám a nebo sedím doma a nebo uklízím vevnitř domu, protože manžel když mě nevidí nic dělat, tak má pocit, že jsem líná a nic nedělám…. naše sexualita se pomezila na jednou za den pusa na rozloučenou z niutnosti a jednou za měsíc možná…. kdy se v rychlosti pomilujeme, většinou když chci já – tak není čas, když chce manžel, tak musím, protože jinak reaguje podráždeně, že no jo…. to si utahaná, tak si trhni nohou…. manžel byl dřív velmi sexuálně aktivní, nyní poslední rok mi přijde, že vůbec ztratil zájem, ale takové ty chlapské řeči u piva s kamarády vede pořád a přišla jsem i na to, že se přihlašuje na různé seznamky a erotické stránky, tak nevím, co si mám o tom myslet… navíc co mi vadí, že dřív byl pozorný, usměvaný… dneska kvůli každé maličkosti nadává, rve, nedokáže doiskutovat, proste zvyšuje hlas, křicí a pravdu musí mít ON, můj názor je naprosto nepodstatný, to mi řekne, když začnu mluvit a chci něco k tomu říct, tak pronese, že ho to vůbec nezajímá a že takové sra*ky, co vymyšlím nebude poslouchat….kolikrát když se něco má plánovat a mám něco navrhnout, bojím se něco říct, aby nebylo zle… Navíc navenek se obléká, kupuje si značkové věci a před lidma se chová jako strašně zábavný člověk, ale doma se v podstatě bavíme už jen o domě a o jeho práci. Když začnu já říkat co bylo v práci, tak mi řekne, že ho to nezajímá a at mlčím, že kouká na film, na zprávy,…. televize se sleduje jen to, co chce manžel, když chci koukat já na něco, prepne mi to a zařve doslova, že takový chujárny snad nemusíme sledovat… na cokoliv koukám, takje to prostě blbost, on když kouká, tak je to strašně zajímavé a smeje se u toho.. zapnu si TV v jiném pokoji a prijde a už mi komentuje, na jakou kravinu to zase koukám proboha. manželovi je 47 let, já jsem starší, ale myšlení i vzezřením si pripadám mladší… i mi to lidi říkají… manžel náš věk neřeší, v tom to není, prostě mi přijde, že tu svojí povahu nekde držel v sobě a ted se to čím dál víc projevuje. Chová se jako typický macho, navíc co se stupnuje a taky s tím nemohu nic udělat jsou jeho tělesné projevy – krkání zejména – to ze sebe uplně nutí a když mu řeknu at to nedělá, že to je hnus, tak mi řekne a co mám jako dělat…. nic mu nevadí, všechno povazuje za samozřejmost – typický chlap. něžnosti ke mě nedává najevo, když mu já řeknu, že ho miluju, tak jen řekne hm… S ostatníma lidma dokáže telefonovat a smát se půl hodiny, já když volám, tak mi řekne – No co je – nemám čas. na smsm – i důležité mi neodpovídá, řekne že to nečte, že nemá čas. manžela miluji, ale chtěla bych poradit, jak ho trochu donutit k tomu, aby se ke mě choval slušně a nebyla jsem někde uplně na konci jeho zájmu – před vším – i např. před posledním dělníkem u něj v práci….Je ve vedoucí fiunkci a tak, jak se utrhuje kolikrát na mě, mám pocit, že se neutrhuje ani na nejakého zedníka z UK. Děkuji Irena.