Starší dotaz #4641

Dobrý deň, potřebuju od vás poradit.. Je mi 17 let za celých 17 let jsem toho hodně zažila, ale nejhorší je těch posledních 5 let.. Zkráceně můj život.. Narodila jsem se moji matce alkoholičce a otec taky alkoholik byla jsem poslední dítě 5 (Ano mám 4 sourozence 2 sestry (24,22) a dva bratry (19,20).. Matka mě nechala v nemocnici a utekla.. Nakonec si nás 5 vzali prarodiče (rodiče od otce) u nich jsme vyrůstali 12 let pak v roce 2011 zemřeli a my šli všichni k matce.. Já jediná už od svých 12 zažívám psychický teror.. A ne jednou mě zmlatila.. Rezala jsem se kvůli ní a chtěla jsem se zabít.. Pak jsem potkala svého přítele se kterým jsem rok a půl mému příteli je 36 let a kvůli němu jsem přestala se řezat prakticky mě z toho dostal, ale někdy mám pocit že musíš znovu se porezat.. Když se s přítelem pohadame tak já nevím co mám dělat jsem strašně v nervech hazim z věcmi a tak.. A prostě já to neumím kontrolovat.. Někdy mám chuť se zabít a já nevím co mám dělat… Jsem paranoidní příteli nevěřím a mě to uvnitř zabíjí.. Někdy dostávám záchvaty breku.. A říkám si, že když se zabiju bude všem lépe.. Říkám si, že život bez babičky a dědy není pro mě.. Já měla být s němi a když tu nejsou tak tu správně nemám být ani jajá.. Já vím, že babička s dědou by tohle rozhodně nechtěli.. Chtěli by abych byla šťastná, ale já prostě nemůžu nevím jak mám jít dál jak mám postupovat.. Pro mě je to hrůza.. Bojím se toho, že když s přítelem to skončí skončím ze životem rovnou.. Někdy když jen tak ležím začnu mít výkyvy nálad strašně.. Někdy s ničeho nic brečím i hodinu v kuse.. Někdy skoro celý den nejím.. Nic mě nebaví a abych se doopravdy usmála je k tomu hodně zapotřebí udělat ale ani to mě už nebaví.. Přítel říká že mě miluje a že by mě neopustil ale já si myslím pořád pravý opak.. Jednou mi přítel napsal že mám psychickou poruchu, že nejsem smířena se smrtí babičky a dědy ale tak to není.. Teda ja ani nevim.. Vím, že se nemůžou vrátit ale pořád věřím že se jednoho dne objeví ve dveřím a omluví se že mě tu necháli samotnou.. S přítelem mi přijde blbé o tom mluvit.. Nevím proč.. Bojím se asi.. Bojím se že mě kvůli tomu nechá.. Že nebude s psychopatem..