Starší dotaz #4736

Dobrý den, mohla by jste mi poradit jak dál pokračovat ve vztahu se svým mužem?\r\nKdyž zhodnotím náš vztah, tak musím opravdu potvrdit,že tvrzení,že se svatbou po tolika letech nic nemění, že jde jen o frázi. Sice nevím jestli je to opravdu tím papírem, ale u nás se tedy poslední rok změnil snad ve všem a vůbec pro nás neplatí v dobrém i zlém. Když je něco špatně umíme se jen pohádat,ale nic neřešit. \r\nCo se nám v lednu narodila dcera a měla jsem dost komplikovaný porod s hodně komplikacemi a vůbec mi trvalo se dát nějak dohromady CELKEM dlouho, tak manžel byl první dny více matka než otec i přes to, že byl sám nemocný v horečkách, tak aspoň si vyzkoušel, že mateřská dovolená nemá s dovolenou nic společného opravdu mi pomohl a příjemně překvapil,ale mě to asi psychicky poznamenalo,že jsem nebyla schopna se postarat po porodu ani o druhé dítě.\r\nOd začátku našeho vztahu jsou problémem peníze. Teď v posledních letech co jsme se odstěhovali z Prahy, tak jsme se přece spolu rozhodli, že budeme mít hypotéku a dům na bydlení, že uděláme rekonstrukci, že budeme mít dvě děti atd. Ale jakmile je nějaký problém,že nevyjdou peníze na platby hned od manžela slyším jak to vše dělá jen kvůli mně, takže z toho usuzuji, že z toho není moc nadšený. Že řeším jen peníze a jde mi jen o ně! Já přece vidím, že se dře a snaží se sehnat peníze, kde se dá a že je jich pořád na doraz a že je z toho na nervy, to já ale taky, když vidím každý měsíc,jak nemáme na poplatky a přemýšlím, kde ušetřit,hlavně aby měli vše děti. Sama si na sebe nic nekupuji a radši všechny peníze dávám do dětí a dělám si radost, tím že když zbydou peníze koupím něco dětem. A manžel se pořád rozčiluje, že je ztrhaný a že ho ani za to nepochválím, nechápu proč proboha! Děti jsme chtěli oba a on musí prostě živit,když mě nechce pouštět na brigády on mě přece taky nechválí, že sedím doma s dětmi a vychovávám je. Jsem pernamentně ve stresu kvůli financím, teď poslední měsíce i ze staršího syna pořád se nějak nemohl srovnat se sestrou,takže dělal naschvály a hrozně zlobil, v noci nespím zase kvůli dceři, prostě mám pocit, že na děti jen řvu a že to vůbec nezvládám! Manžel chce jen chválit nebo asi jen odpočívat, protože kdykoliv přijde z práce a má být chvíli s dětmi po nějakém čase mi to vyčte, že mu strkám hned děti jak přijde z práce o víkendu když ho zase prosím aby udělal něco na baráku, protože mu přece nebudu říkat v týdnu po práci,když vím že je utahaný, tak buď práci oddaluje nebo ji udělá,ale pak mi to vyčte, že ho záměrně unavuji. Nejvíc ho nechápu,když z něho vypadne, že práci doma udělal proto, že čekal nějakou odměnu samozřejmě v podobě sexu! Práci kolem domu a dětí snad musí dělat automaticky nebo ne? A odměny tohoto charakteru mi přijdou vhodné u bezdětných náctiletých. Zvlášť u nás toto téma nebylo nikdy valné. Manžel by mohl pořád já skoro vůbec, ale vždy jsem to jak se říká nějak překousla kvůli manželovi,vím jak to chlapi mají. ale teď po porodu malé se u mě ta nechuť ještě zvětšila, po porodu jsem měla zdravotní problémy, doktor mi naordinoval zdrženlivost což bylo pro manžela jak atomová bomba samozřejmě ne proto,že mi dr. Našel zdravotní problém ale proto,že jsme prostě nemohli. A já prostě na nějaké choutky nemám vůbec pomyšlení, nevyspalá, nonstop lítání mezi dětmi a domácností,tak jsem prostě ráda, když už v 9 konečně děti spí a já můžu jít též a opravdu, když vstávám nejméně 2krát k dceři se mi nechce vstávat ještě jednou k manželovi, jak on by si přál. Zvlášť když já asi neumím být ta matka co je jen doma s dětmi a je šťastná, já bych šla alespoň na nějakou brigádu, teď jsem se aspoň přihlásila k dálkovému studiu. Svoje děti zbožňuju a nikdy bych je nedala,ale nedokážu sedět tolik let doma a počítat plíny,zoubky a sledovat jen jejich pokroky a nemít žádné koníčky a přátelé natož mít čas s manželem jen sami pro sebe, ale proto snad nejsem špatná matka ??!\r\nProstě v posledním roce si myslím,že ani jeden z nás nejsme s naším vztahem spokojeni a hlavně si neumíme pomoct, vyslechnout se, normálně si promluvit ať začne kdokoliv o čemkoliv hned jsme podráždění a je z toho jen hádka a nervy. Chápu, že toho je na manžela moc,ale na mě taky, nikdo mě přece nenaučil dopředu jaké to je být máma pro dvě děti. Neumíme se v ničem s manželem shodnout.\r\nTak proto jsem se obrátila na Vás.\r\nDěkuji mnohokrát snad jsem ten náš ROK popsala srozumitelně.\r\n