Starší dotaz #4774

Dobrý den, chodila jsem já 24 s jedním klukem on 28 let. Měli jsme naprosto perfektní vztah, krásně jsme se doplňovali přes půl roku…On dělal steaky já salát, milovali jsme oba jídlo tak jsme spolu stále něco vařili. Hrozně moc jsme si povídali, byl to zároveň můj nejlepší přítel. Vždy když jsem si s něčím nevěděla rady uměl mi pomoct. Když jsme se dívali na film který stál za nic, komentoval ho tak že jsem se málem potrhala smíchy. Dělal pro mě první poslední měla jsem těžké období ve škole na vysoké a abych se tak netrápila, tím učením koupil mi tašku kde bylo všechno tužky, prupisky, papíry, sladké, slané, samé dobroty a energetické nápoje. Taky mi vytisknul fotku křečka, který visel na vlásku a dodal tam vydrž, a že ten zlatý křečík jsem já a že to zvladl tak že já taky…Jenže jednou už jsem byla uplně na dně chybělo mě 5 zkoušek a u všech jsem měla poslední pokus, viděla jsem to docela blede s mou školou. Poprvé jsem byla na privátě a 6 hodin cesty od domova…neměla jsem se ani kde vybrečet. Tak jsem chtěla vědět na čem jsem a udeřila jsem na přitele co budeme dělat, když tu školu nedám…Jestli se vrátim domů a budeme se muset rozejít nebo že kdybych zůstala tam a našla si tam práci tak jenom kvůli němu. A on mi řekl že si stejne myslel že se nekdy rozejdeme…Což mě naprosto šokovalo když jsme meli takovy krásný vztah. Tak jsem to jentak nemohla nechat hrozne me to trapilo tak jsem to zacala řešit…a řekla jsem že si potrpím na jistoty a že potřebuju vědět jak to vidí on…A on že neví…řikal jestli to nemužeme nechat být a pokračovat dál a zkusit to….ale to já nechtěla nechtěla jsem pokračovat v něcem co přeci nema smysl davat energii a vsechno a neco zkouset ja nechtela zkouset ja chtela udelat vse proto aby to bylo…na zkouseni uz jsem preci dost stara ja chci neco do budoucna….a pořád si řikam jestli jsem v tomto okamžiku neudelala chybu….že jsem měla říct nechame to byt a treba by jsme byli spolu do ted…..? jestli to me prehnane mluvení nevyvolalo pocit že je něco špatně….zkoušky jsem nakonec vsechny dodelala a on stále vymyšlel různé aktivity a strřetávání a tak jsme dalšího půl roku byli spolu tak dvakrát týdně jako přátele všechno bylo jako dřív kromě mileneckého vztahu….pořád jsem v duši doufala že tím že se pořád snaží o kontakt semnou jsem pro něho důležitá….tak po půl roce mého snažení být perfektní jsem už to nevydržela a zeptala jse proč se semnou pořad ma snahu setkavat a ze kam to vede ? ze kdyz si nekoho najde mam obavu ze to skonci…a ze ho mam porad rada….Tak jsem se akorat dozvedela ze srdce mu rika ze me ma rad ale ze jak jsme se rozesli tak jeho mozek se bloknul a uz nemuze pokracovat dal…ze srce a mozek není v souladu…že mi nemuže dat to co chci …a zase to skoncilo tím že uroní slzicky obejme me a dá mi pusu…..Znamená to že když se o tom nemluví muže to fungoval ale jakmile přehnatě chce neco definovat tak to musí skončit ? nemůžu se z toho dostat když neznám důvod proč to skončilo…pořád si řikam jestli jsem neuděla špatně…tím že jsem o tom mluvil….on řika že ja jsem skvěla že pro mě je to bude snažší si řict že on je dement…že to tak má…..Já nevím proč ?