Starší dotaz #4793

Dobrý den, omlouvám se, že otravuju s takovou banalitou, ale nevím jak dál: Je mi 18 let a už jsem si prošla ledasčím (4 roky šikany, deprese, pokusy o sebevraždu, syndromy vyhoření), ale ze všeho se mi nakonec povedlo vysekat. Mám přátele, jsem úspěšná ve škole a lidi mě mají rádi. A i přesto, co jsem už zvládla si nedovedu poradit se svým bratrem- dvojčetem. Vždycky to byl celkem fajn kluk, ale od doby co je na střední škole (IT) se z něho stává čím dál větší egoista a sobec. Máme společný pokoj, což je jeden z kamenů úrazu. Jakmile ráno vstane (když mu hodinu ječí budík, který ho nevzbudí), začne mi nadávat, že ho budí můj fén- tišší, než budík, pak zasedne k notebooku, posune ho po stole tak, že veškerý bordel a hnůj (jinak se tomu říct nedá, posune na můj stůl. Když ho prosím, jrstli by to mohl uklidit, nebo mu ti nahrnu zpátky, řekne mi ‚Jo? ty sviné no tak si budem dělat naschvály‘ v lepším případě mě jen zabije pohledem. Pak jdu do školy, když se vrátím, obyčejně na mě už mezi dveřma ječí ‚Co si jako má dát k jídlu, že neni vařeno‘. Pak zadřepne s jídlem opět k počítači, kde nezapomene nahlas mlaskat a krkat- když ho desetkrát prosím, aby to nedělal, tak se mi vysměje. Vzhledem k tomu, že mám na starost malou sestru- kterou bratr neustále mučí a je mu fuk, že pláče, chodí za mnou maličká do pokoje, takže když přijde, začne ji bratr posílat pryč a strašit, že zavolá čerta. Mezitím už řve do počítače přes skype, tak, že to slyší i sousedi, sprosté nadávky a ječí jak na lesy, když ho prosím ať se ztlumí, řekne mi jenom ‚Drž už hubu ty krávo, nikdo se tě na nic neptal!‘ a hraje dál. Vůbec nejhorší je to večer, kdy já jdu spát a on večeří svým vepřím stylem a u toho ječí do počítače. To se pak nadávky stupňují. Mezitím mi nadává i jinak: do ubožaček, krav a tak dále a neustále schazuje všechno co řeknu, dělá ze mě akoràt blbku a ponižuje mě. Také mi dělá naschvály a mstí se mi, když neudělám, co chce. A teď mi poraďte- co s tím?! Rodiče v tomhle nefungují, ti mi řeknou, že mu mám ustoupit, že jsem hysterka a mezi nás se nehodlají plést… Ale vážně toho chci tak moc? Najdu ani na vysokou, i když na to mám intelekt, jen kvůli tomu, abych se mohla po maturitě odstěhovat a nemusela to dál snášet… Děkuji :)