Starší dotaz #4867

Dobrý den paní doktorko. Je mi 43 let. Byl jsem od svých 18 let ženatý. Po dvanáctiletém vztahu jsem se rozvedl. Asi po roce jsem navázal nový vztah. Do roka jsme se vzali. Dnes jsme spolu již 12 let. Náš vztah byl v začátku krásný, měli jsme sice mnoho starostí, hluboko do kapsy a moje žena mi moc pomohla ze stavu , ve kterém jsem byl po prvním manželství. Pomohla mi svojí podporou a láskou. Z obyčejného technika jsem se stal úspěšným manažerem u velké nadnárodní společnosti. Za tu dobu měl náš vztah pár malých krizí, ale nic co by se nedalo zvládnout. Před třemi lety jsem dostal nabídku pracovat na manažerské pozici téže nadnárodní společnosti v Londýnské centrále. Jezdil jsem každých 14 dní domu na 6 dní. Vše bylo celkem v pořádku až do momentu, kdy jsme se rozhodli, že se vrátím. Ukončil jsem angažmá v Anglii a vrátil se zpět do ČR, s tím, že ve svém oboru začnu podnikat. Silné konkurenční prostředí však mělo za následek, že vše nešlo tak jak jsem si představoval. Potřeboval jsem podporu od své ženy a ta nějak nebyla schopna mi jí dát. Naopak jsem začínal mít pocit, že mě má plné zuby. Vždy i v minulosti jsem hodně cestoval, tak jsme na to byli zvyklí, ale teď najednou jsem byl dost doma a cítil jsem, jak své ženě spíš překážím. Pravděpodobně jsem se ocitl v začarovaném kruhu. Cítím, jak její podporu potřebuji a stále se propadám do hlubší deprese. Vždy jsem byl takový normální kluk bez velkých ambicí, ona ve mě probudila nějakou část mého já které bylo cílevědomé, sebevědomé a vše se mi dařilo. Nebyl jsem úspěšný jen v práci, ale i doma bylo vše krásné. Nyní mám pocit, že o mě moje žena ztratila zájem. Je to i v intimním životě. Najednou začínám žárlit a moje žena naopak vůbec ne. Dříve jí vadilo různé flirtování mých kolegyň v práci, dnes se mi zdá, že jí to nezajímá. Já naopak začínám žárlit. Propadám se do deprese, práce se mi nedaří. Není to tak, že bych neuživil svojí rodinu, vydělám dnes svým podnikáním tolik, kolik jsem měl na manažerské funkci v Anglii, ale všechno okolo mě se zdá, že se hroutí. Moje děti z prvního manželství se mnou nemluví, žena o mě ztratila zájem, i když tvrdí, že to není pravda. Téměř denně je mi úzko, bojím se, že přijdu o ženu, kterou miluji a že se mi rozpadne další manželství. Našel jsem hlavní zdroj mého podnikání na Slovensku, abych nebyl moc doma, že se na mne bude žena těšit. Dojíždím do Bratislavy každou neděli večer a vracím se v pátek odpoledne. Stejně mám pocit, že jediný kdo se na mne opravdu těší, je 9 letý kluk, kterého spolu máme. Jezdím unavený v pátek domů, a když vidím ten její výraz ve tváři, když vejdu do dveří, slyším jako by říkala, to už je zase tady? Dřív mě její láska nabíjela a motivovala, dnes mě to vše ještě víc unavuje. Jsem stále více vyčerpaný a asi v depresích. Píšu asi, protože jsem nikdy v životě žádnými depresemi netrpěl, tak nevím, ale je mi zle. Mám svojí ženu moc rád a moc mi chybí, co mezi námi bylo dříve, ta energie, naše milování atd. Já všechno cítím k mojí ženě i po 12 letech stejně, ale mám obavy, že ona ne. Děkuji moc za jakoukoli radu, co mám dělat dál.