Starší dotaz #4868

Dobrý den.Mam problém s přijímáním partneru do svého života.Mela jsem vždy dlouhé vztahy,mam děti,na které jsem hodně fixována.Pred 10 lety mi zemřel tatka,nahle a já se s tím stále nevyrovnala.Byli jsme si velmi blízcí a vždy mě podržel ve všech mých rozhodnutích.Pak jsem měla vztah-po tatkové smrti-kdy partnerovi vadila má samostatnost a snažil se mě vlastnit.Doslo i na domácí násilí.Vztah jsem samozřejmě ukončila,ale s totalne zničeným sebevědomím.Nyni,pokud mám partnera tak mu dávám stále najevo,ze vše zvládám sama a že ho vlastně snad ani nepotrebuji,dokazi být hodně jizliva a velice špatně se mi dávají najevo city jiným osobám než nevěřím,ze by mě mohl někdo milovat.Stale slyším v uších slova bývalého partnera:Kdo by chtěl starou,tlustou,osklivou ženskou s dětmi?Nyní mám vztah a partnera moc miluji,ale nevěřím mu v tom,ze miluje on mě.Dokazi tím být protivna i sama sobě a hodně mě děsí představa,ze spolu budeme zit,i když po tom moc toužím.Co mám sama se sebou dělat?Jít k lékaři?Děkuji za odpoved